Předchozí článek
Zdeněk Sklenář
Publikováno 11 Čvn 2010
17. 3. 2010 – 6. 6. 2010
Deset tisíc věcí – deset tisíc let
Je tomu již 24 let, co v Praze zemřel významný český malíř, grafik a ilustrátor Zdeněk Sklenář. Jeho osobnost i tvorbu si v těchto dnech můžete připomenout ve výstavních prostorách Galerie hl. města Prahy.
Expozice s názvem Deset tisíc věcí – deset tisíc let, kterou bude možné v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vidět až do 6. června, vznikla u příležitosti stého výročí od autorova narození. Svým rozsahem čítajícím více jak 110 Sklenářových prací, mezi nimiž nechybí ani slavné ilustrace je vůbec největší umělcovou retrospektivou, která byla tomuto těžko zařaditelnému zjevu české výtvarné scény doposud věnována.
Zdeněk Sklenář byl v počátcích své tvorby silně ovlivněn trojicí významných literátů, byli jimi Charles Baudelaire, Guillaume Apollinaire a Karel Hynek Mácha. Právě jejich vidění světa a způsob jakým se snažili nalézt krásu v nevšedních věcech bylo pro Sklenáře rozhodující a později se promítlo i do jeho obrazů. V úvodu výstavy si tak návštěvníci budou moci prohlédnout olejomalby, na nichž hrály hlavní roli herečky, zpěvačky a tanečnice. Později je následovaly městské krajiny, nábřeží a bulváry, které jsou na výstavě také k vidění.
Realisticky zpodobňované ženské portréty z pařížského období postupně Zdeněk Sklenář opustil, aby se začal věnovat plátnům ovlivněným manýristickými obrazy Guiseppeho Arcimbolda, kterého pro své současníky znovuobjevil. V této době také vznikají osobité portréty známých osobností, jež měly na rodáka z Leštiny u Zábřehu významný vliv.
Jádro současné expozice však tvoří práce ovlivněné východním umění. Jako zcela zásadní se v tomto směru ukázala Sklenářova návštěva Číny v 50. letech minulého století. Asijská kultura ho učarovala. „Jeho zájem o čínskou kulturu souzněl i se zájmem o kaligrafii, krásné písmo. Pobyt v Číně ho obohatil o nejstarší projevy písemné kultury,“ dodává k tomu kurátor výstavy Ivo Binder. Této etapě Sklenářovy tvorby je na výstavě věnováno druhé patro Domu U Kamenného zvonu, kde je možné obdivovat známé ilustrace ke Zpěvům staré Číny, Starým řeckým bájím a pověstem od Eduarda Petišky a Opičímu králi. Samozřejmě nemůže chybět animovaný film Opičí král z dílny pixl-e studia, ani televizní dokument o Sklenářově výstavě v Národní galerii Číny. Právě velkorozměrné Zpěvy staré Číny a animace Opičí král budou reprezentovat Českou republiku na Expu 2010 v Šanghaji.
Autorem podařené vizuální úpravy expozice je Federico Diáz. Tomu se prostřednictvím plakátových zvětšenin Sklenářových děl nalepených na stěny galerie a tmavě zelenou výmalbou podařilo vytvořit příjemnou atmosféru souznící s vystavovanými díly.
Hodnocení:
I přes masivní mediální kampaň, jejímž cílem je udělat ze Zdeňka Sklenáře geniálního malíře, ilustrátora a grafika, jehož dílo ční nad ostatními českými umělci druhé poloviny dvacátého století do nedozírných výšek, je třeba zůstat při hodnocení expozice nohama na zemi a říci, že i přes nesporné kvality Sklenářových prací, jim přeci jen něco málo do uměleckého Olympu ještě chybí.
Výstava potrvá od 17. 3. 2010 do 6. 6. 2010
Kde:
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
Otevřeno:
denně kromě pondělí od 10.00 – 18.00
Vstupné:
Dospělí: 120 Kč
Studenti, senioři: 60 Kč
76%
Pavel BestA
s hodnocením výstavy nemohu souhlasit. je totiž naprosto jedinečná, ať již vystavovanými díly, tak vizuální úpravou, která u nás nemá obdoby. 99%
Přesně jak píše Ovidius. Myslím si, že práce pana Sklenáře patří k tomu nejlepšímu co u nás v druhé polovině dvacátého století vzniklo. To koneckonců dokládá i obrovský zájem o jeho výstavu v ćínské Národní galerii…
Osobně bych se naopak postavil za redaktora tohoto článku, který se snaží podívat na právě probíhající výstavu s nadhledem. I přes nespornou kvalitu Sklenářových děl, je totiž zřejmé, že nejsou a nikdy nebudou patřit k tomu nejvýznamnějšímu, co u nás ve druhé polovině 20. století vzniklo. I kdyby si to někdo moc přál.
Názory na tuto výstavu se dosti různí. Je sice pravda, že v novinách převládají především pozitivní kritiky, ale osobně bych dal spíše za pravdu pisateli tohto článku. Sklenářovy práce jsou jistě velmi zdařilé, ale srovnávat to se světovou výtvarnou špičkou prostě nejde. Určitě bych ale vyzvedl práci pana Diaze, který vytvářel grafickou koncepci výstavy, a kterou bych se nebál označit za vůbec nejlepší, jakou jsem měl možnost u nás v posledních letech vidět. I když i zde se názory různí.
Nádherná práce. Velmi inspirativní, zcela jedinečné a neopakovatelné, těžko s něčím nebo někým srovnatelné. Obdivuhodný zjev české výtvarné scény. 95 %