Předchozí článek
Zemřel Jan Balabán
Publikováno 23 Dub 2010
Zřejmě jste nebyli jediní, koho ta zpráva šokovala. V pátek nad ránem zemřel ostravský spisovatel Jan Balabán, jeden z držitelů ceny Magnesia Litera za prózu. Bylo mu 49 let. Příčina smrti zatím není známa.
Jan Balabán se vepsal do povědomí čtenářů především jako autor povídkového souboru Možná že odcházíme. Tato kniha se stala v anketě Lidových novin Knihou roku 2004 a mimo zmiňované Magnesii Litery za ni byl Balabán nominován také na Státní cenu za literaturu. Mezi jeho další povídkové knihy patří Středověk (1995), Boží lano (1998), Prázdniny (1998) a Jsme tady (2006). Je rovněž autorem románu Kudy šel anděl (2003) a komiksu Srdce draka (2001).
Poprvé jsem se s Balabánem setkala před pár lety. Bloudila jsem po nejmenované brněnské ulici a hledala klub, ve kterém již několikátým dnem probíhal festival poezie. U vchodu, který svým alternativním vzezřením připomínal echtovní bránu do pekla, jsem se srazila se zamyšleným čtyřicátníkem. Že je Ostravák, bylo jasné dříve, než dořekl první větu. Že je Jan Balabán, jsem zjistila až o dvě hodiny později, když na něj pořadatelé nasměrovali dva silné reflektory a vybídli ho ke čtení. Byla to… ehm… pecka. Jeho projev byl naprosto odzbrojující – lidé přestávali srkat pivo a zvědavě natahovali krky, aby dobře slyšeli. Zaposlouchali se dokonce i ti, kteří zde evidentně byli jen do počtu – kamarádi kamarádů fanoušků literatury. Do půl těla vysvlečený Jirous na sebe při té příležitosti dokonce opět natáhnul tričko. Balabánovo čtení vzbuzovalo zájem i respekt. A možná i malou závislost, jak mohu z vlastní zkušenosti potvrdit – slyšela jsem ho od té doby číst ještě několikrát.
Není třeba sem psát něco, co vám přechytralý google vyplivne ještě dříve, než do vyhledávače zadáte Balabánovo jméno. Co studoval, kde bydlel a proč měl rád blues, lze spolehlivě najít během několika málo minut. Ani sebelepší vyhledavač se však nedopátrá odpovědi na otázku PROČ, která visí ve vzduchu jako popel z islandské sopky. Česká literární scéna přišla o autora, který nestačil říci ani zdaleka tolik, kolik měl v plánu. A to je velká škoda. Básník Honza Těsnohlídek mi odpoledne napsal: „Není to fér ani kousek…“ A má pravdu. Není to fér ani kousek. Ano, Možná že odcházíme, jak už bylo avizováno, ale možná by to odcházení nemělo být tak rychlé…
Monika Petrlová
Zemřel mlád – 49 let.