Goldfrapp
Head First
Snaha neustále posouvat hudební výraz a neustrnout na místě se cení, ovšem někdy je tato změna vykoupena ztrátou jedinečnosti a výjimečnosti daného interpreta. Dobrým příkladem tohoto tvrzení je novinková deska britských Goldfrapp.
Toto duo debutovalo na začátku uplynulé dekády fenomenální deskou Felt Mountain, jenž bohužel dodnes v diskografii tohoto souboru výrazně kvalitativně vyčnívá, a dovolím si tvrdit, že vzhledem k současnému směřování dvojice se již lepší nahrávky od Alison Goldfrapp a Willa Gregoryho nedočkáme. Felt Mountain je totiž neodolatelnou fůzí několika hudebních stylů, mezi něž můžeme zařadit například pop, folk, trip-hop, ambient či šanson, která na posluchače působí jako procházka po křehké krajině polospánku, v níž se kromě smyslových klamů může setkat i se skvělým hlasem Alison. Tento snový koncept pak podtrhl i klip ke skladbě Utopia, jedné z nejkrásnějších skladeb posledních deseti let.
Bohužel po Felt Mountain dvojice obrátila stylové kormidlo do vod electropopu a synthpopu, což ji sice prostřednictvím alb Black Cherry a Supernature přineslo větší komerční úspěch, ale kvalitám debutu se žádná z těchto desek ani zdánlivě nepřiblížila. Následná deska Seventh Tree z roku 2008 mě však ve chvíli, kdy už jsem nad Goldfrapp začínal lámat hůl, celkem příjemně překvapila svým částečným návratem k první nahrávce a probudila ve mně nový zájem o tvorbu tělesa.
Nové album Head First však opět otáčí zmiňovaným stylovým kormidlem pryč od zasněných krajin debutové desky a znovu nabírá kurz směrem k electropopu a synthpopu, přičemž tentokrát Goldfrapp snad nejvíce těží z populární hudby sedmdesátých a osmdesátých let. Sice jejich podání archeologických vykopávek z let (ne)dávno minulých nezní až tak bezpohlavně a uměle jako velká část populárních hudebních skupin tehdejší doby, přesto nemálo pasáží nového alba působí trochu naivně a poslech celé desky se díky této skutečnosti stává vyčerpávající. Naštěstí se na albu dá najít i dostatečný počet pasáží, které ho vyzdvihují z šedi podprůměru a zabraňují úplnému zavrhnutí Head First. Na tomto faktu má podíl i tradičně výborná Alison, která dokazuje, že má opravdu velký žánrový rozsah.
Hodnocení:
Head first je nevyrovnaná a lehce nadprůměrná deska, která se však ani zdaleka kvalitativně nepřibližuje debutu a jedná se o prozatím nejhorší desku souboru.
Rok vydání:
2010
Vydavatelství:
Mute
Seznam písní:
Rocket
Believer
Alive
Dreaming
Head First
Hunt
Shiny and Warm
I Wanna Life
Voicething
60%
-jt-
Kýčovitý přebal a dosti kýčovité album. Tedy alespoň pro mě!
Podle mě se jedná o jednu z nejlepších desek v současném retro electro-synth popu.
Na hodnocení okolo 60 % bych to určitě neviděl. Tohle album je ve svém žánru velmi originální. Když vezmete v potaz kolik interpretů se v dnešní době snaží dělat retro osmdesátky, tak Goldfrapp určitě patří k nadprůměru. 81%