101/II

Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby NG

26. 5. 2010 –  5. 9. 2010

Národní galerie v Praze přichystala pro letní měsíce ve svých výstavních prostorách ve Veletržním paláci velezajímavou výstavu mistrovských prací ze Sbírky kresby a grafiky.

Kurátoři výstavy zde na malém prostoru vystavili 101 děl osmdesáti devíti autorů od roku 1800 po rok 1945. Jde především o známé autory, o mistry oboru, o světové legendy i klasiky českého výtvarného umění, a to, pokud prostor umožňuje, chronologicky řazené. Nacházíme tu autory, kteří se kresbou nezabývali převážně záměrně a vyhraněně (Edvard Munch, Gustav Klimt), i vyložené kreslíře a grafiky (Max Švabinský, František Kobliha). Nalézáme tu širokou škálu kresebných a grafických technik, a především v různých a nespoutaných vzájemných kombinacích.

Je tu k vidění výběr klasicistů a romantiků působících v Čechách (Ludvík Kohl, Josef Bergler, František Tkadlík, Josef Navrátil, Antonín a Josef Mánesové), francouzských krajinářů barbizonského okruhu a impresionismu (Camille Corot, Auguste Renoir), postimpresionistů (Henri de Toulouse-Lautrec, Paul Gauguin), české generace Národního divadla (Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Jakub Schikaneder), vrcholných představitelů secese (Gustav Klimt, Egon Schiele), českých symbolistů a představitelů secese české (František Bílek, Josef Panuška, Jan Preisler, Alfons Mucha), evropských expresionistů (Emil Nolde, Karl Smidth-Rottluff), české předválečné avantgardy (Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen, František Tichý), kubismu (Pablo Picasso, Oto Gutfreund, Emil Filla), fauvismu (André Derain), solitérů jakými byli Edvard Munch, Josef Váchal, Jan Zrzavý, František Drtikol a Václav Chad.

Prostorové řešení dává akcent na reprezentační díla. Naproti vchodu divák nepřehlédne Čapí sněm Julia Mařáka.V centrálním umístění na něj zaútočí matematická přesnost tužkou provedené studie Kubištova Svatého Šebestiána. Výstava vrcholí významným cyklem Kupkových dřevořezů, dílem centrálně umístěným nejdále od vchodu, Čtyřmi příběhy černé a bílé. V půli prostoru přitáhne oči diváka barevná litografie Sedící klaunka Henri de Toulouse-Lautreca, dílo jeho vrcholného období. Místnostmi členěný prostor umožňuje výstavu gradovat plošným uspořádáním či zvětšujícím se rozsahem cyklů, jako v případě cyklu Deseti ilustrací k Máchovu Máji grafika Františka Koblihy. Uprostřed expozice ve vitríně nalézáme vedle sebe autentický štoček Gauguinova dřevorytu se svým novotiskem, vzácnost dovezená z Tichomoří Milanem Rastislavem Štefánikem.

Kladem expozice jsou četná drobná překvapení. Není členěna podle autorů, takže díla jednotlivých autorů nalézáme na různých místech podle toho, jak se jejich tvorba vyvíjela. Práce Františka Kupky kupříkladu nalezneme na různých místech expozice tak, jak se hodí ke svým sousedům ve svém období symbolistním, fauvistickém, a především nepředmětném. Stejně tak Pabla Picassa kurátoři výstavy rozprostřeli třikrát po prostoru. Jeho drobný a na svou dobu tématem odvážný lept Objetí (milenci) zastupuje přechod od modrého k růžovému období. Zátiším se sklenicí předvádí Picasso kubismus. Nedaleko zase vyniká přelomové a zásadní dílo Jana Zrzavého Údolí smutku. Na panelu umístěném ve vnitřním prostoru vedle sebe najdeme představitele rakouské secese – prostá lineární kresba tužkou Gustava Klimta vyniká vedle barevné tempery – notoricky známé kresby od Egona Schieleho, na níž zobrazil svou manželku.

Válečnou etapu v českém uměleckém vývoji zdařile zastupují skvosty Kouzelník s kartami – variace v leptu, vystavený nedaleko od Hudečkova Nočního chodce, považovaného za ukázkové dílo programové estetiky Skupiny 42. Překvapí rovněž kontrast dvou děl jednoho autora. Velkoformátová Mařákova uhlokresba provedená zcela v duchu jeho lesních zákoutí je jinde doplněna drobným a subtilním leptem Podběl. Alfons Mucha zase překvapuje svým temně zeleným uhlem kombinovaným s pastelem – moralistním Absintem. Snad jedinou připomínku můžeme vznést nad výběrem děl. Je zde málo čisté abstrakce, byť je zastoupena velmistrem nepředmětné malby Františkem Kupkou. To však nepovažujme za chybu, ale za vyhraněnost vkusu kurátorů.

Výstava dobře představuje pestrou škálu a možnosti kresebných, grafických technik a jejich kombinací. Ještě větším kladem však je, že zde divák získá přehled o 150ti letech vývoje evropského a českého umění. Najdeme tu díla známá a publikovaná, kunsthistorické ikony, i díla téměř neznámá a přesto působivá.

Výstava potrvá od 26. 5. 2010 do 5. 9. 2010

Kde:
Národní galerie v Praze – Veletržní palác
Dukelských hrdinů 47, 170 00
Praha 7,

Otevřeno:
denně kromě pondělí od 10.00 – 18.00

Vstupné:
Plné: 200,-Kč / od 16 hodin 100 Kč
Snížené: 100,- Kč / od 16 hodin 50 Kč
Vstupné je součástí vstupného do stálé expozice.

90%

Marián Šprta