Pomník od Libeskinda v Amsterdamu zřejmě vznikne

Už už to vypadalo, že k jeho realizaci nakonec nedojde. Řeč je o pomníku holocaustu, který navrhl světově proslulý architekt Daniel Libeskind pro nizozemské hlavní město. Vše se ale v dobré obrátilo a impozantní památník v Amsterdamu přeci jen podle všeho vznikne. Jen bude mít výrazně jinou podobu, než se původně předpokládalo.

S nápadem na vybudování pomníku holocaustu přišlo město před několika lety. Pro jeho stavbu si nakonec vybralo Wertheimský park v historickém jádru Amsterdamu. Nachází se totiž v bývalé židovské čtvrti nedaleko Portugalské synagogy a Židovského muzea. K slavnostnímu odhalení mělo původně dojít v roce 2015, kdy si svět připomínal sedmdesáté výročí od konce zatím největšího válečného konfliktu v dějinách. Jeho realizaci navrhl Osvětimský výbor, podle jehož zadání by se na památníku připomínající oběti systematického vyvražďování židovského obyvatelstva za 2. světové války měla objevit jména všech zhruba 102 000 lidí násilně deportovaných do nacistických koncentračních táborů.

Provedení monumentu svěřili zástupci výboru do rukou známého amerického architekta židovského původu Daniela Libeskinda, který má s podobnými projekty bohaté zkušenosti. Před lety kupříkladu postavil dechberoucí budovu Židovského muzea v Berlíně s rozedraným pláštěm. Před dvěma lety navíc jeho tým zvítězil v soutěži na realizaci pomníku holocaustu, který má v následujících letech vyrůst v kanadském hlavním městě. Na stavbu toho amsterodamského dostal rodák z polské Lodže od osvětimského výboru k dispozici 5 milionů eur (tedy cca 125 milionů korun.) Památník pojal Libeskind jako bludiště tvořené různě vysokými a také různě skosenými zdmi. Zabírat měl plochu 1000 metrů čtverečních. Jeho návrh ale u místních lidí narazil. Většině z nich nevadilo ani tak ztvárnění památníku, jako spíše jeho rozloha. Zabral by totiž nemalou část jednoho z mála zelených míst ve městě. Dalším argumentem proti výstavbě byl fakt, že ve Wertheimském parku už od roku 1993 jeden pomník stojí.

Libeskind nakonec s Osvětimským výborem museli ustoupit tlaku veřejného mínění a projekt přepracovat. Nový návrh představil slavný americko-polský architekt před pár dny. Nově by se měl sestávat ze čtyř samostatných zdí z cihel. Svrchní část by měla být vytvořena z lesklé oceli. Dohromady budou stěny tvořit hebrejské slovo Lizkor, které lze do češtiny přeložit jako „na památku“. Na každé z cihel bude vyryto jméno a životní data jedné z holandských obětí holocaustu. Celkem se bude monument sestávat z 103 000 sytě červených cihel. Jak zřejmě Libeskind a členové Osvětimského výboru správně předpokládají, jmen bude nakonec více, než zatím uvádějí oficiální čísla. „Víme, že jmen je víc. Protože některé rodiny byly úplně vyvražděny, neznáme jména všech jejich členů. V průběhu budování si na ně lidé určitě vzpomenou. Je to něco, co z pomníku dělá současnou živoucí věc,“ prohlásil Libeskind.

Jak se v posledních letech stalo u kulturních projektů dobrým zvykem, může pomník kdokoli finančně podpořit „adoptováním jména.“ Stačí zaplatit 50 eur. „Přesně to potřebujeme,“ prohlásil 85letý Samuel Koopman, který jako jeden z mála židů přežil v Amsterdamu druhou světovou válku. Sám proto teď adoptoval 29 jmen. „Jde o lidi, které jsem znal – miminka, malé děti a členy rodiny; osoby, které jsem přímo znal, mluvil s nimi, dotýkal se jich,“ dovysvětlil Koopman. V Nizozemí sice počet zabitých židů za druhé světové války nebyl tak vysoký jako třeba v Polsku, procentuálně tu ale o život přišla největší část z nich. Odhaduje se, že běsnění nacistů přečkalo asi 20 procent místních židů. Pomník ovšem nebude připomínat jen je. Věnovaný je také zavražděným Romům.

Definitivně vyhráno ale pomník ještě nemá. V únoru začne připomínkové řízení, které bude trvat osm týdnů. Během nich je možné vznášet vůči projektu výhrady. Posuzován bude památník také s ohledem na životní prostředí. „Nedokážu si představit, že by se někomu nelíbil,“ myslí si ale Jacques Grishaver, ředitel Osvětimského výboru. Pokud vše dobře dopadne, mohl by pomník v centru Amsterdamu stát již na konci tohoto roku.

Pavel BestA