Příznivci Jindřicha Štreita mohou zaplesat. Od 19. ledna totiž v prostorách Galerie České spořitelny, nacházející se v Rytířské ulici v centru Prahy probíhá další velká výstava věnovaná tomuto fenomenálnímu fotografovi. Zasvěcená je autorovu nejnovějšímu cyklus fotografií Kde domov můj, mapujícímu beznaděj, úzkost a nelehký život lidí bez domova.

Načasování aktuální výstavy nemohlo být dle samotného fotografa lepší. Cílem slavného vsetínského rodáka, který loni na začátku září oslavil sedmdesáté narozeniny, je totiž prostřednictvím fotografické série upozornit na bezútěšnou situaci lidí, kteří na snímcích odhalili nepatrný zbytek soukromí, který jim ještě v jejich nezáviděníhodné situaci zbyl. A kdy jindy vhodněji otevřít toto ožehavé téma, než právě v mrazivém zimním bezčasí…  „Nedají mi spát sociální otázky a mezilidské vztahy. Chci, aby se problematické otázky řešily. Jako fotograf je ale vyřešit nemohu. Mohu však problém naznačit, aby se lidé nahoře zamysleli a něco začali dělat,“ sdělil novinářům Štreit při vernisáži. Fotografie z nově vystavovaného cyklu vznikly zejména díky spolupráci s Charitou České republiky. Štreit svým objektivem zachytil pohnuté lidské osudy především ve středisku Samaritán v Olomouci. „Velice nás těší, že tento významný fotograf si vybral právě naši organizaci a svým uměleckým působením pomáhá ukazovat nám ostatním svět lidí na okraji společnosti,“ dodal ředitel Charity České republiky Lukáš Curylo.

Štreit je známý inklinací k sociálním tématům. Hledáčkem svého fotoaparátu v minulosti kupříkladu propátrával svět drogově závislých, handicapovaných i nevidomých lidí. Největší proslulost mu ovšem přinesl cyklus „Vesnice“ mapující zdevastované prostředí Sudet. Na přelomu milénia pak Štreit zaměřil svou pozornost v rámci sérií Lidé z třineckých oceláren, Vítkovice, a Ocelový svět i na prostředí těžké manuální práce v továrnách. Nynější projekt tedy nijak z autorovy tvorby nevybočuje. Ba naopak je jeho logickým pokračování. „Štreitova výstava v galerii České spořitelny poskytuje emocionálně silné, ale zároveň tiché vyprávění na samé hranici slyšitelnosti. Zabydlené krajiny lidí na periferii života, impresionisticky svítící zátiší a asambláže nalezených předmětů působí poeticky a výtvarně do té míry, že skrytá morální výzva k soucitu se zobrazenými vyznívá nenásilně a přirozeně lidsky,“ napsal o výstavě Jiří Siostrzonek z Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě.

Kolekce snímků vznikala několik let, během nichž autor spolupracoval s neziskovými organizacemi v Jižních Čechách a na Olomoucku. „Poznal jsem lidi, kteří byli velmi féroví a otevření, ale pozor, nefotografoval jsem na ulici. Mne zajímal člověk, který si našel ten pseudodomov,“ prohlásil v rámci vernisáže Jindřich Štreit. Tématu bezdomovectví se věnuje i kniha nesoucí název „Kde domov můj“ a kterou loni u příležitosti autorova jubilea vydalo nakladatelství wo-men. Původně se do oběhu dostalo jen 700 číslovaných a Štreitem osobně podepsaných publikací. Koncept přitom nabízel šest rozdílných titulních fotografií, z nichž si zájemci dle libosti mohli vybrat. Samotná krabice pak byla vyrobena z třívrstvé lepenky. Od září loňského roku je kniha k dostání také v běžné distribuci.

Hodnocení:

Štreitovým fotografiím se po umělecké stránce dá máloco vytknout. Mimo to, že velmi citlivě zachycují problematiku sociální skupiny lidí bez domova, aniž by sklouzly k dojímavému kýči, si drží vysokou obrazovou a kompoziční úroveň. Výstavu si proto nenechejte ujít. Potrvá jen do 26. února 2017.

Výstava trvá od 19. 1. 2017 – 26. 2. 2017

Kde: 
Palác České spořitelny
Rytířská 29
Praha 1

Otevřeno:
denně od 10:00 – 18:00

Vstupné:
zdarma

87%

Markéta Bestová