Jeff Healey

Last Call

Víčka zakrývají oči. Překrásné, ale hledící nikam. Považujme to za dar, jelikož on vidí mnohem dál, než většině z nás oči dovolí. Sedí a je ticho. Kytara typicky položena na kolenou. Nedočkavá. Doufá v dotyk prstů svého pána. A pak to přijde.

Vytouženou nabídku přijímá a na oplátku rozezní své tělo kakofonií barev. Úsměv na rtech. Energie prostupující celým tělem nedovoluje být v klidu. Hudbu žít. Hudbu vidět. S hudbou zemřít.

Jeff Healey je již dva roky po smrti. Prohrál totiž příslovečný boj s rakovinou. Někdo by řekl, že si to tak Bůh přál. Jeho obdivovatelé by ale jistě namítli, že si to mohl Bůh pro jednou odpustit. Jeff Healey se narodil 25. března 1966 v kanadském Torontu, kde také o čtyřicet dva roků později zemřel. Do povědomí veřejnosti se zpěvák zapsal především tím, že byl nevidomý. Na kytaru přesto začal hrát již ve třech letech. A to způsobem pro něj typickým: vsedě s nástrojem položeným na kolenou. Hlavně to byl ale skvělý muzikant, na jehož nezapomenutelné koncerty, na nichž se jeho um snoubil s živelností, by se mělo vzpomínat. Poslední Healeyho sbírka Last Call (2010) je výjimečná v mnoha ohledech. Jeff nám během svého života nastavoval hlavně svou blues-rockovou tvář. Tam stála jeho škatulka a a ní mu svět budoval mediální image. Na desce Last Call se ale hraje swing a jazz.

To je také důvod, proč album vyšlo až dva roky po zpěvákově smrti. Healey si totiž nepřál, aby se v očích fanoušků tříštila jeho pověst. Chtěl, aby jeho hudba byla jasně rozpoznatelná. Lásku k jazzu, blues či swingu si nechával jen pro sebe, ale nyní si díky labelu Stony Plain můžeme zapálit viržínko a vydat se na cestu do dvacátých, respektive třicátých let minulého století společně s ním. Je to vskutku zážitek.

Ať již jde o skladby swingově kytarové, žánrově instrumentální nebo prostě jen s citem odzpívané, vždycky vás při jejich poslechu prostoupí pohoda s lehkou dávkou nostalgie. Díky Haealeymu se tak ocitáte v černobílém světě našich babiček, jež většina z nás zná pouze z dobových filmů. Hudba v čase ztracená a přesto v dnešním moderním světě důležitá. Doplněná je zpravidla banálními texty, které jsou jednoduše sdílné a jdou v souznění s melodií, rytmikou i aranží alba. Tam, kde zpěv chybí, suplují jeho roli nástroje. Desce Last Call tak lze těžko co vytknout. Při  pečlivém poslechu totiž v člověku proboudí řadu emocí a vzpomínek. Na obraz Jeffa Healeye vrhá jeho poslední hudební počin nové světlo. Jeví se teď mnohem universálnější, než se kdy předtím zdálo.

Oblékněte si perfektně padnoucí oblek, nasaďte klobouk a zapalte viržínko. Jeff Healey nás zve na výlet do třicátých let minulého století a to cestou, kterou by od něj čekal málokdo. Zážitek to je krásný a do nekonečna opakovatelný.

Rok vydání:
2010

Vydavatel:
Stony Plain Records

Seznam skladeb:
Holding my Honey’s Hand
Time on my Hands
The Wildcat
You Can’t Pull the Wool Over my Eyes
Deep Purple
Hong Kong Blues
Pennies from Heaven
Autumn in New York
I’m Gonna Sit Right Down and Write Myself a Letter
Black and Blue Bottom
Guitar Duet Stomp
Laura
Keeping Myself for You
Some of These Days

91%

Jaromír Mára