SPAM

1. 9. 2010

Nová scéna Národního divadla

Piazzeta Nové scény Národního divadla hostila ve středu 1. září audiovizuální kompozici Bit projektu SPAM. Stalo se tak v rámci akce nazvané Nová scéna outdoor.

Za projektem se skrývá dvojice autorů Vladimir 518 a David Vrbík. Nedávno se navíc k této dvojici připojil i Ondřej ‚Syphon‘ Anděra. Odpovědět na otázku: „Co to vlastně SPAM je?“ není nikterak jednoduché. Projekt bychom nejspíše mohli charakterizovat jako prolnutí vizuální a hudební složky, jejich vzájemné doplňování a sdělování obsahu především skrz náznaky, popkulturní odkazy, podprahově vyvolávané emoce, laserové show či projekce. Nechybí ani elektronická hudební složka. To vše je tedy SPAM. Bitem pak navazuje na audiovizuální stať Karel Gott Prager z loňského roku. Mimochodem právě architekt Karel Prager stál za vzhledem Nové Scény Národního divadla tak, jak jí dnes známe.

Spam. Nevyžádaná informace. Hrne se na nás ze všech stran. Město je ho plné, virtuální svět přímo přeplněný. Podprahové útoky, kterým naše vnímání čelí dnes a denně.

Bit. Ano/Ne. Základní jednotka. Stavební kámen informace. V přeneseném slova smyslu pak základní jednotka jakéhokoliv celku. Sama o sobě má nějaký význam: Člověk. Ale jako celek působí jinak: Národ, Lidstvo.

V poslední době má bit mnohem větší sílu než kdy dřív. Elementární částice virtuálního světa, která svým významem již dávno neovlivňuje jen dění v útrobách stolního počítače. Hudba: Bity. Film: Bity. Bankovní převody: Bity. Identita: Bity. Jak moc je náš svět dnes digitální? A co teprve s příchodem Q bitu..

Hudebně – vizuální kompozice SPAMU tyto pocity připomněla a interpretovala. Byla to právě souhra bitů, kterou mohli návštěvníci po tři čtvrtě hodiny sledovat. Některé se staraly o hudbu, jiné o vizualizace. Ostatně fasáda Nové scény Národního divadla, jíž tvoří televizní obrazovky, sama o sobě bitové pole připomíná. Tento pocit se autorům podařilo dokonale využít a ještě umocnit. Projekci navíc zdůraznila síť, na níž měly možnost bity ukázat svou moc. Jeden samotný bit v kontrastu s mnohými dalšími tvořícími jeden celek. Seskupení ovlivňující své okolí a tvořící jeho podobu. Hudba přetvářející dění ve sféře projekce. Vzájemný souboj i spolupráce. To vše bylo k vidění.

Ten, kdo představení sledoval pečlivěji, měl navíc možnost stát se součástí oné sítě. Nechat se vtáhnout do míst, kde hudba a obraz jsou součástí jediného celku. V dnešní době už to není snadné. V budoucnu myslím přímo nemožné.

Byla zima a k tom ještě mrholilo. Zpoza budovy byly slyšet tramvaje. Někteří lidé měli navíc potřebu neustále o něčem diskutovat. I přesto bylo 45 minut v režii SPAMu hypnotických a sugestivních. Člověk musel do projekce zapojit celé své tělo, povolit stavidla a na chvíli se nechat pohltit bity útočícími na lidské smysly. Jednoduše, byl to zážitek.

Kdy:
1. 9. 2010

Kde:
Nová scéna Národního divadla

Co:
Audiovizuální kompozice Bit projektu SPAM

Jaromír Mára