Rajniš na greenu. V Posázaví dokončil golfovou klubovnu

Není to tak dávno, co Martin Rajniš za velkého zájmu veřejnosti slavnostně otevřel vzducholoď Gulliver na střeše pražského Centra současného umění. Nyní přichází s další výraznou dřevěnou konstrukcí, která krášlí naši krajinu. V Kácově dokončil stavbu klubovny pro golfisty.

Na mírně zvlněných posázavských vršcích začal projekt vznikat v roce 2012. Budova, která v sobě zahrnuje nejen klubovnu, ale také ubytovací prostory, terasu či bar, měla vyrůst na nakupených valech z hlíny. „Od počátku šlo všem zainteresovaným o vytvoření budovy, která nebude sloužit jen jako prosté zázemí golfistům, nýbrž jako umělecké dílo v harmonii s přírodou, které jen podtrhne krásu Posázaví a golfu samotného,“ nechal se slyšet investor. Jím je Panorama Golf Resort, který na stavbu vyhlásil roku 2012 architektonickou soutěž, v níž nakonec uspěl Martin Rajniš a David Kubík z Huti architektury. „Když jsme se s Davidem Kubíkem dozvěděli, že se můžeme, byť za poměrně složitých podmínek, účastnit soutěže na golfovou klubovnu v Kácově, nechali jsme hned všechno ostatní plavat,“ vzpomíná Rajniš. S realizací projektu se jižně od Kácova začalo v roce 2015. Stavba klubovny tu skončila teprve přednedávnem. Výsledný objekt díky použitému materiálu a nízké konstrukci perfektně zapadá do členitého terénu a tváří se jako jeho integrální součást.

Ačkoli budova nese typické znaky svého tvůrce, v lecčem je unikátní. Oproti většině Rajnišových staveb je tu v hojné míře použito nejen dřevo, ale také kámen. Stalo se tak především na přání investora. Dvojice architektů proto základy klubovny postavila z výrazných žulových bloků. Výrazné jsou jak při pohledu zvenčí, tak při průchodu přízemím budovy. „Severní stěna směrem k parkovišti je kamenná s žulou uprostřed, která jakoby zajede dovnitř a vymezí tak převýšený vstupní prostor, kde je zavěšen stropní systém z masivního dřeva,“ vysvětluje Martin Rajniš. Dominantou budovy je panoramatická terasa se speciálním stínícím systémem. Ten je tvořen bytelnými lopatkami, jaké je možné spatřit na větrných mlýnech v Holandsku. Zespoda jsou dřevěné a seshora potažené titanzinkem. „Hned před klubovnou je několik jezer napájených z řeky Sázavy složených do prostorového vějíře pozvolna klesajícího po svahu. Při bezvětří vytváří jezírka zrcadla, v nichž se klubovna odráží a vzniká tak pocit harmonie, který se zabydlel v české krajině už v baroku,“ dodává třiasedmdesátiletý autor.

Nejpůsobivější pohled na golfové hřiště nabízejí hotelové pokoje a apartmány v prvním patře. Přízemí klubovny skrývá vše důležité, co podobná stavba potřebuje, tedy restauraci, foyer, jídelnu, bar, obchod, kuchyň, multifunkční místnost a toalety. Nebyl by to ale Martin Rajniš, kdyby jako hlavní materiál nepoužil dřevo. Další důležitou komponentou vedle již zmíněné žuly je samozřejmě také sklo. „Když je Pánbůh doma, občas vznikne stavba, kterou architekti vidí ve svejch snech. Neskromně si troufnu tvrdit, že golfová klubovna v Kácově k takovejm stavbám patří. Stojí majestátně, ale zároveň pokorně, jakoby si byla plně vědoma krásy a nedostižnosti okolní krajiny a zároveň říkala: ‚Milovníci golfu, pojďte spočinout v mejch jedinečnejch prostorách. Nabízím vám dokonalou symbiózu!‘“ uzavírá Rajniš.

Zájemci se brzy budou moci pokochat další autorovou stavbou. Po čtvrtstoletí se totiž Praha dočká nové rozhledny. Jejím autorem je opět Martin Rajniš. Otevřena by v areálu Čihadla na Černém mostě měla být už na konci září. Na vrchol rozhledny nazvané Doubravka se návštěvníci dostanou po zdolání 98 schodů. Uznávaný architekt vtiskl vyhlídce podobu tříbokého jehlanu. Zvolil trvanlivé akátové dřevo a doplnil jej dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. „Doubravka vyroste na kopci Horka a je pro nás velmi silným symbolem. Stane se jednou z ikon naší městské části a zároveň otevře celý areál Čihadla veřejnosti,“ uvedl Radek Vondra, starosta městské části Praha 14. Nová rozhledna se stane první veřejně přístupnou vyhlídkou na území Prahy od roku 1992, kdy byl dokončen žižkovský televizní vysílač. Náklady na stavbu Doubravky byly vyčísleny na tři milióny korun. Zajímavé budou také její schody. Zájemci si na ně totiž budou moci za 5000 korun nechat vyfrézovat své jméno nebo vzkaz.

Pavel BestA