Podařilo se objevit ztracený portrét nejslavnějšího gaye

Téměř čtyři sta let byl považován za ztracený. Řeč je o portrétu prvního vévody z Buckinghamu od slavného vlámského malíře Petera Paula Rubense. Významné dílo se nyní povedlo nalézt. Objeveno bylo ve venkovském sídle ve Skotsku.

Malba byla ukryta přímo pod nosem slovutných britských kunsthistoriků. Jako součást sbírky glasgowského muzea visela na zdi venkovského paláce Pollok House. Po staletí se ovšem mělo za to, že plátno je jen kopií ztraceného originálu. Odborníkům z britského seriálu Britain’s Lost Masterpieces se před pár dny podařilo dokázat, že dílo vytvořil sám Rubens. Objev má na svědomí historik umění a zřejmě nejslavnější „umělecký detektiv“ světa Bendor Grosvenor. Tomu se v uplynulých letech podařilo vypátrat řadu unikátních děl. Loni na sklonku roku objevil v museu v Belfastu dvojici pláten od Pietera Brueghela mladšího. Předtím mu štěstí přálo ve skotském muzeu v Aberdeenshire. V jedné z hůře osvětlených místností ho zaujal obraz Innocenza Francucciho da Imoly, z něhož se vyklubal mistrovský kus od Raffaela. Nedlouho poté zaznamenal Grosvenor další sukces. V depozitáři musea ve velšském Swansee našel mezi vycpanými holuby a vysloužilými motocykly dlouho ztracený obraz od Jacoba Jordaense. Nyní britský „detektiv“ slaví další velký úspěch.

Malbu si Grosvenor prohlédl se svou ženou a dcerou během běžné prohlídky Pollok House. Plátno visící nad krbem ho ihned zaujalo. „Vypadá, jako kdyby bylo přímo od Rubense,“ komentoval ho tehdy. Následujícího dne proto do muzea zavítal opět, tentokrát už s brýlemi. A den nato k dílu vyšplhal po žebříku, aby si ho mohl lépe prohlédnout. „Jedna věc je mít předtuchu, druhá dokázat, že máte pravdu,“ řekl Grosvenor. Dílo proto bylo svěřeno do rukou zkušeného restaurátora Simona Gillespieho, který z něj odstranil vrstvy dodatečně přidaných barev a nečistot. Při následné analýze vyšlo najevo, že dílo bylo vytvořenou technikou a tahy štětcem, které používal Rubens. Že se skutečně jedná o originál, následně potvrdil také ředitel muzea Rubenshuis v Antverpách Ben van Beneden. Podrobnosti o vzniku díla, jak bylo nalezeno a zrestaurováno, se zájemci dozví dnes večer v pořadu Britain’s Lost Masterpieces. Od zítřka bude portrét viset v Kelvingrove, což je hlavní výstavní objekt glasgowského muzea.

Obraz byl namalován kolem roku 1625. Rubens na něm zachytil zřejmě nejslavnějšího homosexuála historie. Portrét totiž patří Georgi Villiersovi, vévodovi z Buckinghamu, který proslul jako chráněnec a zřejmě také milenec anglického krále Jakuba I. Obraz vznikl pouhé tři roky před jeho smrtí. Villiers byl totiž v pouhých 35 letech zavražděn nájemným vrahem, který za jeho likvidaci vyinkasoval jen 80 liber. Portrét byl dlouho považovaný za kopii i proto, že obraz později někdo částečně přemaloval. Do sbírek glasgowského muzea se plátno dostalo na konci 19. století, kdy ho koupil Sir William Maxwell, majitel Pollok House. „Doufám, že objev přiměje řadu lidí navštívit muzeum v Glasgowě, které patří k těm nejlepším v zemi,“ prohlásil Grosvenor. Podle odborníků má obraz hodnotu několika milionů či dokonce desítek milionů liber. Rubensova díla patří na aukcích dlouhodobě mezi ta nejdražší. Před patnácti lety se autorův obraz Masakr neviňátek vydražil za bezmála 50 milionů liber.

Někteří kunsthistorici jsou nicméně ke Grosvenorovým závěrům a hlavně ke stále častějším unikátním nálezům skeptičtí. Už v případě domnělého obrazu od Raffaela upozorňovali na to, že dílo na první pohled nedosahuje kvalit slavného renesančního mistra. Také v případě Buckinghamova portrétu vyvstávají pochybnosti o jeho pravosti. S nálezy Rubensových děl se navíc v posledních letech roztrhnul pytel. Letos na začátku roku se podařilo najít malířovu studii koně s jezdcem, která byla ukryta pod plátnem dlouho spojovaným s van Dyckem. Loni zase zaměstnanci ruské Ermitáže objevili v depozitáři Rubensův obraz Ježíšovo zmrtvýchvstání. Na Ukrajině se navíc pohraničníkům povedlo zadržet ukradená plátna z italského muzea Castelvecchio, mezi nimi i Rubensův Portrét dámy. I to zavdává příčinu k opatrnosti.

Pavel BestA