Libeskindův památník vyvolal rozruch. Kvůli pamětní desce

Žádný světový architekt nemá se stavbou památníků holokaustu takové zkušenosti jako Daniel Libeskind. Slavný americký architekt jich ve světě navrhl a zrealizoval velké množství. Zhruba před měsícem k nim přibyl další. Vyrostl v kanadské Ottawě. Památník má tvar Davidovy hvězdy a vzbudil nebývalý rozruch.

Ideální místo pro vznik pietního prostranství zadavatel soutěže, jímž byl kanadský stát, zrovna nevybral. Pozemek o ploše 3 200 metrů čtverečních, na němž památník holokaustu vyrostl, se totiž nachází přímo u rušné křižovatky dvou dálnic a navíc naproti Vojenskému muzeu. Soutěže na výstavbu pomníku, vyhlášené v roce 2014, se zúčastnila plejáda věhlasných autorů, vedle Libeskinda třeba britský architekt David Adjaye, Kanaďan Gilles Saucier nebo Polák Krzysztof Wodiczko. Porota nakonec dala přednost návrhu amerického stavitele s židovskými kořeny. „Nový pomník vybudovaný v našem hlavním městě povzbudí lidi k tomu, aby uvažovali o událostech holokaustu, vzpomněli si na jeho oběti, a vzdali hold těm, kteří přežili. Bude také místem pro reflexi a poučení,“ prohlásil tehdy kanadský ministr zahraničních věcí John Baird. Rozhodnutí poroty nebylo veřejností přijato úplně kladně. Daniel Libeskind totiž v zemi před deseti lety postavil velmi kontroverzní budovu. Byla jí přístavba Královského ontarijského muzea v Torontu, která se stala nejvíce nenáviděnou moderní stavbou v Kanadě.

Nový památník holokaustu s ní má společný minimálně jeden základní rys. I pro něj jsou typické ostré hrany a úhly. Materiál ale tentokrát zvolil Libeskind diametrálně odlišný. Zatímco přístavbě Královského muzea dominovala dvojice ocel a sklo, tentokrát převládá beton. Pomníku dal americký architekt symbolický tvar Davidovy hvězdy. Sestavený je ze šesti trojúhelníků různé velikosti. Prostory mají symbolizovat a přiblížit osud pěti skupin lidí, které chtěli nacisté vyhladit, konkrétně jde o Židy, Romy, homosexuály, Svědky Jehovovy a politické vězně. Poslední trojúhelník nazvaný Sky Void je jakousi katedrálou daného místa. Věž vysoká 14 metrů obsahuje věčný plamen a díky absenci střechy umožňuje pohled na oblohu. Zatímco některé zdi památníku jsou holé a prázdné, na jiné Libeskind nechal překreslit snímky Edwarda Burtynského, na nichž jsou zachycené tábory smrti a nacistická popraviště. „Nástěnné malby mají návštěvníky přenést do jiné dimenze a dotvořit celkový dojem labyrintu,“ vysvětlil americký architekt.

K slavnostnímu otevření památníku došlo 27. září za přítomnosti kanadského premiéra Justina Trudeaua. „Znovu tímto potvrzujeme naši vytrvalou angažovanost v boji proti antisemitismu, rasismu, xenofobii a diskriminaci ve všech jejích formách a vzdáváme hold těm, kteří zažili nejhorší zločiny proti lidskosti,“ řekl při té příležitosti kanadský předseda vlády. Krátce po slavnostním odhalení pomníku se ale na sociálních sítích strhla bouře nevole. Tu vyvolala pamětní plaketa, jež byla součástí Libeskindova díla. Na té se sice hovořilo o „milionech zavražděných mužů, žen a dětí,“ ale nikde nebylo výslovně zmiňováno utrpení Židů. Kanadská ministryně pro kulturní dědictví Melanie Jolyová ji proto nechala nahradit jinou, na níž se už o holokaustu přímo hovoří. Od některých odborníků si pomník, jehož výstavba vyšla na 7,2 milionu dolarů (asi 155 milionů korun) vysloužil kritiku také za architektonické ztvárnění. Vyčítáno je Libeskindovi především to, že místo připomíná jeho předešlé projekty, především návrh památníku holokaustu pro Amsterodam.

Pavel BestA