Předchozí článek
Dva
Publikováno 15 Lis 2010
Hu
Z vajíčka se konečně vyklubalo album ideální pro maďarské ovce a bohy s pátým nejčastějším příjmením na světě, komunikující jazykem opic a sov. Jde o pro ně tak typický pop, hrající od slunka do slunka nepřetržitě na vlnách všech neexistujících rádií.
Co na to ale naše čistě čisté lidské uši? O DVA HU, neupadnou!
Album Hu (2010) navazuje na první řadový počin Fonok (2010) Jeho a Jí. Oni jsou Dva, takže na to nejsou sami. Prvotina nezněla česky, nezněla ale ani příliš pozemsky. A přinesla nezapomenutelné Nunovó tango nebo France trance. Písně neexistujících národů z nejfolkorovatějších.
Hu je hravé, sluníčkové a drze sebejisté jako vychytralé dítě ze školky. Beze strachu a starostí vypravuje svůj nejveselejší příběh s krásně potrhlou roztěkaností. Přímo vybízí zatancovat si. Beze studu a nepředloženě. Postupem alba Hu-dítě stárne a s tím přicházejí i náznaky melancholie. Bez hlubší bolesti a stále se skálopevnou jistotou, že vše bude nakonec v pořádku. Textu technicky vzato nejspíš neporozumíte, nepředpokládám, že jste sovy, ale sdělení je nedůležité. Takhle mluví nálada a fantazie. Celé album je vlastně hra. Plná zvuků s příběhem cesty inspirace, která vedla k výslednému dílu. Hra na objevování a očekávání nových překvapení. Kdo toto u poslechu má rád, Hu o to více ocení.
Kromě banja, saxofonu a jiných běžnějších nástrojů se na albu sampluje o sto šest. Počítač dostal oproti Fonoku více prostoru, ale všechny samply jsou originální, nasbírané dvojicí v různých koutech světa. Vymezit je žánrově by byl vcelku znásilňující akt. Řekněme Dadaistický do-it-yourself elektro-pop. To vám ale, předpokládám, jejich tvorbu moc nepřiblížilo.
Jsou jiní, ale ve své odlišnosti až moc uzavření. Dělají písně po svém, ale svým způsobem jednu jako druhou. Silnou osobnost má jejich tvorba jako taková, album Hu už tolik ne. Rozhodně ne v porovnání s Fonokem. Track Tatanc 800 jediný svou mystickou náladou výrazněji vybočuje. To je trošku málo. Jsem zvědav, jak se s tím poperou do budoucna.
Album je ale výjimečné, znovu hratelné a dobrou náladu spolehlivě dávkující. Podzim ať si předvádí jakkoliv depresivní kouzla. Hu vás z jejich vlivu najisto dostane.
Hodnocení:
Jestli byla Hu opravdu člověkem první vyslovená slabika, jeho život byl předurčen do světa, kde duha chutná po marmeládě a kopretiny se smějí v objetí huňatých králíčků. I to melancholické zní do budoucna pozitivně. Album je přátelské a výjimečné. O to víc, že vzniklo v hlavách českých tvůrců. Snad se ale to příští vydá odvážně někam jinam.
Rok vydání:
2010
Vydavatelství:
Indies Scope
Seznam písní:
Animak
Tatanc
Fattal
Tropikal animal
Baltik
Tihop
Tuér
Hap hej
Numie
Huhu
Tralala
Uhuh
Valibela
Tatanc 800
78%
Jaromír Mára
Průměrné album, které příliš ničím nepřekvapí, ale ani neurazí. Pod stromeček bych ho ale nikomu nekupoval. To znám přece jen výrazně lepší hudební počiny.