Alfons Mucha

11. 11. 2011 – 12. 2. 2012
Fotografie z ateliéru, Liberec

Celý svět zná Alfonse Muchu především jako autora překrásných secesních plakátů. Severočeské muzeum v Liberci se snaží tuto představu nabourat a ukázat nám ho také jako zručného fotografa.

Od narození slavného českého malíře a tvůrce plakátů Alfonse Muchy uplynulo v červenci loňského roku již dlouhých 150 let. Právě při příležitosti tohoto jubilea byla z podnětu Nadace Alfonse Muchy uspořádána putovní expozice jeho děl. Ta započala svoji pouť v pražském Obecním domě, odkud se následně přesunula do Kutné Hory. V těchto dnech ji pak zájemci mohou vidět v severočeské metropoli, odkud se na začátku roku 2012 přestěhuje do Plzně.

Zvláštností právě probíhající výstavy je zejména její variabilita. Každá galerie si totiž sama může rozhodnout, na jakou část Muchovy tvorby se zaměří a podle toho si také vybere práce z jeho rozsáhlé pozůstalosti. Severočeské muzeum v Liberci se přitom zaměřilo na nejméně zmapovanou část autorova díla, a sice na fotografie. „Jistá nechuť teoretiků zabývat se více Muchovým fotografickým dílem snad historicky pramení z toho, že fotografie mu nikdy nebyla „uměleckým” oborem, ale pouhým prostředkem k zachycení momentálního okamžiku; poloh, výrazů a gest modelů, se kterými dále pracoval již jako malíř,” domnívá se kurátor zdejší expozice Zdeněk Hrabák.

Alfons Mucha se narodil v roce 1860 v moravských Ivančicích do rodiny soudního zřízence. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii působil nejdříve jako písař u ivančického soudu, později jako malíř divadelních dekorací ve Vídni. V roce 1885 odešel na akademii do Mnichova. Jako stěžejní se však ukázal jeho příchod do mekky moderního umění, do Paříže. Zde se takřka přes noc stal z neznámého rakousko-uherského umělce světově proslulým výtvarníkem. Dopomohl mu k tomu divadelní plakát Gismonda (1894-1895), který si u něj objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt, pro niž následně vytvořil ještě několik dalších podobných prací. Od roku 1910 až do roku 1928 Mucha pracoval na v současnosti hodně skloňované Slovanské epopeji.

Návštěvníci si v rámci liberecké výstavy mohou prohlédnout na šedesát černobílých fotografií, na nichž Mucha pracoval již od roku 1880. Spolu s dalšími tak patřil mezi průkopníky tohoto nového uměleckého média. Na rozdíl od jiných však fotografii používal výhradně k zachycování modelů a ateliérových kompozic. „Šťastnou shodou okolností, i péčí Jiřího Muchy, zůstaly desky a negativy, které si Mucha sám vyvolával, v rodině zachovány a mohly být znovu vykopírované,“ upozorňuje Hrabák. Kromě nich si návštěvníci muzea mohou prohlédnout takřka dvě desítky plakátů ve stylu art nouveau, jimiž se český malíř na konci 19. století proslavil.

Zdařilou výstavu završuje unikátní plastika vytvořená v roce 1900 podle návrhu Alfonse Muchy s názvem Dívčí hlava, kterou budou moci zájemci zhlédnout v prosinci v rámci cyklu Exponát měsíce. Výstava v Severočeském muzeu potrvá do 12. února nadcházejícího roku.

Přestože liberecká instalace patří v rámci putovní expozice děl Alfonse Muchy k těm viditelně slabším, vyplatí se ji i přesto navštívit. Nenabízí sice ucelený pohled na autorovo dílo, zato však umožňuje seznámit se s méně známou částí jeho tvorby.

Výstava potrvá od 11. 11. 2011 do 12. 2. 2012

Kde:
Severočeské muzeum
Masarykova 11, Liberec

Otevřeno:
úterý až neděle 9.00 – 17.00

Vstupné:
Plné: 50,-Kč
Snížené: 20,-Kč

81%

Pavel BestA