Andy Warhol
18. 3. 2009 – 13. 7. 2009
Warhol’s Wide world
Jedním z Warholových uměleckých snů, který nebyl do dnešního dne nikdy realizován, bylo uspořádat ucelenou výstavu, na níž by bylo představeno všech 1000 portrétů slavných osobností, na nichž Warhol pracoval od 60. let až do své smrti v roce 1987.
Slavné pařížské Grand Palais se rozhodlo, že Warholovo celoživotní přání ve dnech od 18. května do 13. července alespoň částečně splní. Jak však sám kurátor výstavy Alain Cueff poznamenal. „Uspořádat expozici takového rozsahu je bohužel i dnes zřejmě nemožné.“ A tak na výstavě bude možné zhlédnout „pouze“ 140 rozměrných pláten doplněných o další slavná autorova díla. Nebudou chybět ani Warholovy známé filmy či Screen tests, které si před nedávnem mohli prohlédnout Pražané v rámci výstavy Andy Warhol – Motion Pictures.
Jádrem současné expozice v Grand Palais jsou Warholovy sítotisky zachycující známé osobnosti showbyznysu druhé poloviny dvacátého století. Není se ani čemu divit, neboť žádnému jinému žánru se Warhol v průběhu svého života nevěnoval tolik, jako právě podobiznám. Některé portréty vznikaly pod vlivem zvláštních událostí nebo určitých časových konstelací, jiné vytvářel na zakázku. Cena byla jednotně stanovena na 25 000 $ za kus.
Warhol byl od počátku své tvorby fascinován kultem mediálních hvězd a filmových celebrit. Svým polaroidem si pořizoval jejich snímky, které následně sloužily jako fotografická předloha k potenciálním sítotiskům. Jeho nejoblíbenější herečkou byla Marilyn Monroe, kterou zpodobnil na řadě svých děl. Není jistě bez zajímavosti, že se v jeho pracích začíná objevovat teprve po své tragické smrti v roce 1962. Dalšími Warholovými idoly, které jsou na výstavě k vidění, byli Elvis Presley a Elizabeth Taylorová. Tedy osoby ztělesňující americký sen o závratné kariéře. Připomeňme jen, že Marilyn Monroe byla považovaná za týrané dítě a Elvis byl původně řidičem náklaďáku.
Na expozici jsou vystaveny Warholovy sítotisky zachycující takřka všechny osobnosti nedávné americké i světové historie. Od filmových a rockových hvězd typu Brigitte Bardot, Jane Fondové, Micka Jaggera a Sylvestera Stallona, přes portréty umělců jakými byli Man Ray, Salvador Dalí, David Hockney, Joseph Beuys, Keith Haring nebo Jean-Michel Basquiat až po významné státníky typu Willy Brandta, Edwarda Kennedyho, Lenina či Mao Ce-tunga.
Zamlklý blondýn, jak byl Warhol přezdíván, miloval lesklý svět amerických celebrit. Sám také usilovně pracoval na tom, aby se do tohoto univerza nejen jako umělec dostal. Takřka po celý život kolem sebe vytvářel tajemnou aureolu, po níž média odevždy bažila. Nosil tmavé brýle, barvil si vlasy na blond, později nosil paruku. Nechával se s oblibou zastupovat dvojníkem, takže ho v jednu chvíli bylo možné spatřit na dvou různých, někdy i několik tisíc kilometrů od sebe vzdálených, místech. Všechny jeho kočky se jmenovaly Hester, všichni jeho kocouři zase Sam. Svůj gramofon záměrně upravil tak, aby stále dokola přehrával jeden a týž popový song.
Byla to právě metoda opakování, která se pro Warholovu práci stala příznačnou. Kromě již zmíněných podobizen výstavu doplňuje film Empire z roku 1964 zachycující ze 44. poschodí Tiem-Life-Building pýchu tehdejšího Manhattanu – Empire State Building. V rámci expozice je také možné prohlednout si místnost potaženou tapetou s repetitivním motivem kravské hlavy, kterou Warhol vytvořil v roce 1966, aby jí polepil výstavní prostory galerie Lea Castelliho. Zde návštěvníci budou moci zhlédnout i několik Warholových slavných Kamerových zkoušek (Screen tests).
Hodnocení:
Ať už se vám práce Andy Warhola líbí nebo ne, určitě si výstavu – pakliže budete mít tu možnost – nenechte ujít. Expozice vás buď definitivně utvrdí o genialitě amerického pop-artového umělce, nebo vás naopak přesvědčí o opaku.
Výstava potrvá od 18. 3. 2009 do 13. 7. 2009
Kde:
Grand Palais
Avenue du Général-Eisenhower 3
75008 Paris
Otevřeno:
denně vyjma úterý 10.00 – 22.00
Vstupné:
Plné: 11,- Euro
Zlevněné: 8,- Euro
88%
Pavel BestA
osobně warhola nepovažuji ani za umělce; byl a vždycky bude jen a jen reklamním grafikem, který to dotáhl tak daleko jen proto, že zrovna v době kdy žil a tvořil, tak světu vládla amerika a její nevkus!