Animal Collective

Centipede Hz

Dokážete si představit, jak by vypadala Orwellova Farma zvířat, kdyby autor v době vzniku tohoto románu znal tvorbu baltimorských volnomyšlenkářů Animal Collective?

Odpusťte mi tento vpravdě bulvární úvod, jehož úkolem je pouze upoutat drahocenné čtenářstvo čekající výčet skrytých paralel mezi uvedenou geniální satirou a hudbou zmíněných experimentátorů, jimž je věnován tento článek.

Když se po vydání nahrávky Feels (2005) začalo v alternativních kruzích čím dál častěji skloňovat jméno Animal Collective, jistě tehdy nikdo netušil, jaký status a pozici si tato formace časem vyslouží. Již následující album Strawberry Jam, které vyšlo pod patronátem významného hudebního vydavatelství Domino records, sklidilo téměř výhradně pozitivní reakce a otevřelo bránu do světa hudby těchto psychedeliků dalšímu zástupu nových příznivců. Úspěch této desky z roku 2007 se ovšem ani v nejmenším nedá srovnat s lavinou pochval, poklon a bezmezného nadšení, jenž vyvolala nahrávka Merriweather Post Pavilon. Prostřednictvím tohoto alba se Animal Collective dostali do stejné pozice jako svého času například britští Radiohead, Američané Tool nebo islandská umělkyně Björk, tedy mezi interprety zbožňované posluchači a univerzálně chválené kritikou. Právě tito hudebníci na sebe také nabalují řadu pozérů, pseudointelektuálů a trendových posluchačů, kteří hudbu těchto umělců poslouchají především proto, že je to právě moderní a každý kdo se cítí býti intelektuálem, tyto kapely zkrátka musí uvést ve výčtu svých oblíbenců (s hloupou metodou ,,Řekni mi co posloucháš a já ti řeknu hodnotu tvého IQ“ se člověk na internetu setkává dnes a denně). Kvality doposud posledního dlouhohrajícího záznamu MPP jsou ovšem neoddiskutovatelné a Animal Collective se prostřednictvím tohoto alba podařilo dovršit svůj vývoj od  nervních kompozic plných těžkých psychedelických nálad po chytře zkomponované a výrazně chytlavé písničky. S blížícím se vydáním aktuální kolekce Centipede Hz se čile diskutovalo o tom, kam se bude nové albu skupiny, která v období mezi MPP a aktuální nahrávkou stihla vydat také EP Fall Be Kind a video album ODDSAC, ubírat.

Současné směřování Animal Collective je zřejmě to nejideálnější, jaké si mohla tato čtveřice zvolit. Rozhodně se totiž nejedná o pouhou kopii předešlého díla nebo o krok směrem k větší líbivosti a přímočarosti,který by mohl vést k polemikám o podbízení se širokému okruhu posluchačů. Jistě, mezi Centipede Hz a Merriweather Post Pavilon je pořád dostatek styčných bodů a některé pasáže jsou opravdu silně návykové, ale rozdíl mezi výše zmíněnou dvojicí desek je jasně patrný. Zjednodušeně řečeno, aktuální nahrávka je jako průnik polohy z poslední dlouhohrající desky a experimentálních nahrávek z dob dřívějších, když z Merriweather Post Pavilon se do nové desky promítá především zpěvnost a melodičnost, zatímco z předchůdců této úspěšné nahrávky je to eklektičnost a výrazný psychedelický opar. Právě díky zmíněné eklektičnosti a množství jednotlivých vrstev (doporučuji alespoň jeden poslech novinky ve sluchátkách), které do svých kompozic Animal Collective implantují, se může nová deska jevit jako nekontrolovatelný chaos a překotný proud různých zvuků, ale pokud si dá posluchač tu práci a věnuje Centipede Hz více času, tak v nových skladbách nalezne pevný řád a objeví kouzlo nových kompozic. Chápu, že tento fakt je zdůrazňován u nejedné nahrávky, ale pokud právě aktuální kolekci Animal Collective nevěnuje posluchač trochu trpělivosti, tak se může snadno stát, že se u něj během poslechu dostaví syndrom otupění z přemíry přijímaných informací a závěr desky buď přestane vnímat nebo poslech raději ukončí. Přitom téměř každá z nových skladeb je při vyjmutí z celku sama o sobě dostatečně silná, jen je třeba se na ně dostatečně soustředit.

Animal Collective se i tentokrát podařilo nahrát album, které je postavené na všemožném křížení a míchání různých hudebních žánrů, jejichž kořeny sahají jak několik dekád zpátky, tak i do současnosti nebo nedávné minulosti, přičemž konečným výsledkem jsou především vkusné alternativní písničky (jakkoli má toto slovo pro mnohé téměř pejorativní význam). Díky charakteru aktuálních skladeb a skvěle zvládnutým vokálům lze i o Centipede Hz prohlásit, že se jedná o  výraznou dávku pozitivní energie.

Přestože tedy současný výraz Animal Collective zřetelně odkazuje na předchozí vývojové etapy skupiny, tak i tentokrát se kvartetu podařilo nahrát album, díky němuž je možno předřadit před slovo výraz také přídavné jméno nový. Centipede Hz je výborná nahrávka, která tomuto společenství zvířat zajišťuje výhodné postavení v kontextu vnitrodruhové i mezidruhové kompetice.

Rok vydání:
2012

Vydavatelství:
Domino records

Seznam skladeb:
Moonjock
Today’s Supernatural
Rosie Oh
Applesauce
Wide Eyed
Father Time
New Town Burnout
Monkey Riches
Mercury Man
Pulleys
Amanita

85%

-jt-