Nouvel se chce kvůli budově pařížské filharmonie soudit

Ultramoderní stavba pařížské filharmonie vyvolává už od své kolaudace, k níž došlo na začátku letošního roku, mimořádný rozruch. V polovině ledna se odmítl jejího slavnostního otevření zúčastnit architekt Jean Nouvel, který stojí za jejím návrhem. Nesouhlasil totiž s tím, že je budova dokončená a chtěl v práci na ní ještě pokračovat. Nyní se kvůli tomu údajně hodlá obrátit na soud.

Se záměrem postavit mimo historické jádro města rozměrnou koncertní síň pro pařížskou filharmonii přišel na jaře roku 2006 tehdejší francouzský ministr kultury Renaud de Vabres, který pro svůj nápad záhy získal i starostu metropole nad Seinou Bertranda Delanoëho. V listopadu onoho roku tak mohla být vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na její výstavbu, do níž se přihlásilo se svými projekty velké množství světových studií a autorů. Celkem se o realizaci stavby podle oficiálních dokumentů utkalo 98 soutěžících. Za vítěze byl nakonec, relativně podle očekávání, vybrán ateliér zřejmě nejvýznamnějšího francouzského architekta současnosti, Jeana Nouvela, ověnčeného v roce 2008 prestižní Pritzkerovou cenou.

Stavební práce na budově byly na severovýchodě Paříže v Parku de la Vilette zahájeny v roce 2009. Podle zadání mělo být sídlo filharmonie dokončeno do října roku 2014 a celkové náklady na výstavbu budovy neměly překročit 200 milionů eur (tedy okolo 5,6 miliardy korun). Ty mělo společně uhradit francouzské ministerstvo kultury, kraj a pařížská radnice. Jak už to ale v podobných případech bývá běžné – a nejen u nás, ale i všude ve světě – ani jedno nakonec dodrženo nebylo. Náklady se vyšplhaly na 380 milionů eur (10,6 miliardy korun), tedy skoro dvojnásobek předpokládané částky. To se samozřejmě neobešlo bez kritiky a siláckých prohlášení pařížské starostky Anne Hidalgové i ministra kultury, že dodatečné finanční prostředky neposkytnou. Opak bude ale zřejmě pravdou. Také k dokončení stavby nedošlo v řádném termínu, ale až dva měsíce po jeho uplynutím. Jak se však nyní zdá, měly se práce zřejmě protáhnout ještě o něco déle.

 
15. ledna byla budova s výraznou hliníkovou fasádou s ostrými hranami a ptačími siluetami na plášti oficiálně otevřena. Zdejší hudební produkci zahájila skladba Requiem od Gabriela Faurého, která byla věnována obětem teroristických útoků na satirický týdeník Charlie Hebdo, k němuž došlo o týden dříve. „Je možné zabíjet muže, ženy, ale nikdy není možné zabít jejich myšlenky,“ nechal se při té příležitosti slyšet francouzský prezident Hollande. „Teroristé chtěli ublížit kultuře, protože je drzá, neuctivá, svobodná, lidská, tedy pravý opak tmářství, fundamentalismu a fanatismu,“ dodal poté. Mezi 2400 diváky, kteří do posledního místa zaplnili ultramoderní hlavní koncertní sál, však chyběl autor stavby. Jean Nouvel se totiž rozhodl zahájení bojkotovat. Opět pohříchu nejde ve světě architektury o něco úplně výjimečného. Takový Jörn Utzon, autor slavné Opery v Sydney, nebyl pro předešlé spory s vedením města, vůbec na slavnostní otevření této ikonické stavby pozván. Poprvé v ní usedl až třicet let po jejím dokončení.

Nouvel se ke kroku odhodlal proto, že budova nebyla podle jeho názoru v lednu ještě úplně dokončená. Mimo jiné se jeho kolegům nepodařilo plně odzkoušet akustiku hlavního sálu. Na ní jihofrancouzský rodák spolupracoval s věhlasným odborníkem na tuto oblast Yasuhisou Toyotou, který v minulosti zlepšoval akustiku Opery v Sydney, nebo nedávno otevřeného Walt Disney Hall v Los Angeles. Právně vnitřní prostory jsou tím, co kritici nejvíce na nové budově pařížské filharmonie vyzdvihují. Nejenom že je složená z ladně zakřivených balkonů lahodících oku, navíc si i přes velkou kapacitu, zachovává intimní ráz. Toho Nouvel docílil tím, že pódium ze všech stran obklopil místy vyhrazenými pro posluchače. Žádné z 2400 míst se tak nenachází dále než 32 metrů od jeviště.

Podle nejnovějších informací, které přinesl renomovaný deník Le Monde se autor světově proslulých staveb jako je pařížský Institut arabského světa, věž Torre Agbar v Barceloně, nebo pražský Zlatý Anděl na Smíchově, před pár dny obrátil na soud. U něj se nebude domáhat náhrady škody, ale bude požadovat upravení vnitřních prostor podle jeho návrhu. Pokud by neuspěl, je prý odhodlán usilovat o to, aby nebyl uváděn jako autor stavby, což už by jistou raritou bylo. Soud by měl v dané věci rozhodnout 16. dubna. Budova nacházející se v sousedství Pařížské konzervatoře, vědeckého muzea a Cité de la Musique, každopádně bude i nadále v provozu. Jen během tohto roku by zde mělo proběhnout 270 koncertů, z toho 150 klasické hudby.

Jan Perniš