Předchozí článek
Architekt roku Josef Pleskot vystavuje v Litomyšli
Publikováno 10 Říj 2014
Od chvíle, kdy Josef Pleskot získal cenu Architekt roku, uplynulo jen pár týdnů. Nyní se s jeho tvorbou mohou zájemci seznámit v rámci unikátní výstavy, kterou pořádá Městská galerie v Litomyšli. K vidění jsou na ní jak Pleskotovy nejslavnější realizace, tak méně známé, avšak neméně zajímavé architektonické projekty.
Cenu Architekt roku, za mimořádný přínos stavitelství v uplynulých pěti letech, si písecký rodák odnesl v polovině září ze stavebního veletrhu FOR ARCH, kde je tradičně udělována. Vysloužil si ji za realizaci projektu Svět techniky v Ostravě. „Je to čestný titul udělovaný každoročně osobnosti, která vynikla nebo dlouhodobě vyniká v oblasti architektury, a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Je to cena v naší zemi výjimečná a ojedinělá. Tímto skvěle doplňuje i mozaiku ostatních cen za architektonické počiny nebo celoživotní dílo,“ nechal se slyšet předseda poroty Zdeněk Fránek. Komise přitom vybírala z mnoha kvalitních kandidátů. Do finále letošního ročníku se například dostal Adam Gebrian za popularizaci architektury, Petr Hájek za Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, Martin Rajniš za výstavu Huť architektury v Centru současného umění DOX a Pavla Melková za Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy.
Cenu nakonec ale získal jedenašedesátiletý Pleskot, který se od dob svých studií na ČVUT zabýval nejen činností architektonickou, ale také pedagogickou. Do roku 1991 pracoval pro Krajský projektový ústav ateliér G-16. Poté si založil kancelář AP ATELIER, jenž úspěšně funguje dodnes. Jeho tvorbu lze rozdělit do několika typů. Pleskot totiž během uplynulých let vytvořil bezpočet návrhů rodinných domů, velkých veřejných staveb, revitalizací sídlišť a nyní i industriálních komplexů. Získání nového titulu předcházel ojedinělý projekt přestavby části Vítkovických železáren. Na ohromných čtrnácti tisících metrech čtverečních se rozkládá nové vědecko-společenské centrum Velký svět techniky, jež bylo slavnostně otevřeno 26. září. Stavba je posazená na trojúhelníkovém půdorysu se zaobleným pravoúhlým rohem a zrcadlovou fasádou. Areál, který v létě hostí například mezinárodní festival Colours of Ostrava se tak rozrostl o další atraktivní budovu. Centrum nabízí čtyři expoziční světy plné interaktivních exponátů. Součástí nově otevřeného komplexu je i největší 3D kino v České republice.
Kromě toho se Pleskot výraznou měrou podílel na nové tváři východočeské Litomyšle, kde postavil několik domů a provedl řadu přestaveb a oprav těch stávajících. „Ty největší, to je rekonstrukce zámeckého pivovaru, nově otevřené zámecké návrší anebo zrekonstruované regionální muzeum v Litomyšli. Ale jsou to i další bytové domy a rodinný dům. A potom mám zvlášť těsný vztah k velice nenápadné civilizační intervenci, kdy krásně, velmi skromnými, komorními prostředky prosvětlil nábřeží malé řeky Loučné,“ uvedl fotograf a kurátor Pavel Brunclík. Snad i právě proto se ve městě od 3. října až do 23. listopadu koná výstava Pleskotových prací. Vzhledem k jejímu rozsahu ji ne-hostí jen zdejší Městská galerie, ale i Regionální muzeum. Součástí expozice je i architektonická realizace „Něco nebylo dokončeno“ promítaná na průčelí zámeckého pivovaru v Litomyšli.
V jejím rámci si návštěvníci mohou prohlédnout stovky barevných fotografií a desítky trojrozměr-ných modelů autorových realizací. K těm nejznámějším patří ústředí ČSOB v Praze, přírodní stezka v Jelením příkopu a průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, budova vinařství Sonberk či rekonstrukce industriálních objektů v Ostravě – Dolních Vítkovicích. Své nezpochybnitelné kouzlo mají ale i Pleskotovy menší realizace. Jedna z nich se přitom nachází přímo ve městě. Je jí architektonické řešení expozice v podzemí litomyšlského zámku, kde je od jara letošního roku vedle Zoubkových Strážců ztvárňujících Jana Palacha a Jana Zajíce k vidění také voskové Srdce pro Vác-lava Havla. Přehlídka Pleskotových prací je reprízou úspěšného výstavního projektu, který se v mi-nulém roce uskutečnil v Ostravě.
Magdaléna Baumannová
Architektonické práce pana Pleskota jsou skutečně mimořádné, a to nejen v tuzemském měřítku, ale podle mě i v tom evropském. Škoda jen, že zatím nedostal více příležitostí v zahraničí. Určitě by si zasloužil postavit nějakou pořádnou stavbu i někde ve Francii nebo Velké Británii.
Byl jsem se minulý týden do Litomyšle podívat a na přehlídku jsem si zašel a mně a mé ženě se velmi líbila. Architektura pana Pleskota je jednoduchá a velmi působivá.