Předchozí článek
Bacon & Hrabal
Publikováno 30 Kvě 2012
18. 5. 2012 – 22. 7. 2012
Dva géniové
Jen málokdy u nás vzbudí výstava tak rozporuplné reakce jako se tomu stalo v případě právě probíhající expozice věnované pracím Francise Bacona a Bohumila Hrabala s podtitulem Dva géniové.
Důvodů je přitom několik. Na prvním místě je třeba pochválit snahu kurátorů GATE galerie seznámit české i zahraniční návštěvníky s dílem Francise Bacona. Až dosud totiž u nás žádná samostatná výstava tohoto britského figurativního malíře neproběhla, což je jistě velká ostuda, neboť jde o jednoho z nejvýznamnějších výtvarníků 20. století, jehož obrazy se na aukcích prodávají za desítky milionů dolarů. Vůbec nejdražší Baconovo plátno s názvem Triptych bylo v roce 2008 vydraženo aukční síní Sotheby’s za 55 milionů liber (asi 1,8 miliardy korun).
A teď k avizované kontroverzi. Na výstavě je k vidění bezmála 40 Baconových prací. Jedná se přitom výhradně o kresby a koláže, na nichž se objevují Baconova klasická témata jako ukřižování a portréty papeže. Sám Bacon však za života tvrdil, že kresby v podstatě nedělá, neboť se za svoji kreslířskou techniku stydí. Po jeho smrti v roce 1992 se však vynořilo na šest set takových prací. 250 z nich přitom vlastní Baconův údajný italský milenec z posledních let Cristiano Lovatelli Ravarino, který jich 40 zapůjčil na pražskou výstavu. O jejich pravosti přitom musel na přelomu roku 2003 a 2004 rozhodovat soud, který ve svém rozhodnutí došel k závěru, že díla „nesmějí být označena za padělek.“ Velké světové galerie se přesto kvůli spornému autorství zdráhají díla vystavovat.
Druhým velkým problémem je propojení jedinečného výtvarného projevu slavného britského malíře s osobitým literárním světem Bohumila Hrabala. Podle kurátorky výstavy Sereny Baccaglini měly obě tyto známé osobnosti mnoho společného: nejen pocit zoufalství pramenící z určité prázdnoty a princip masivní dekonstrukce, ale také především jim vlastní bohémství související s alkoholem. „Inspirací pro propojení děl Francise Bacona s texty Bohumila Hrabala se stal Hrabalův citát: „Slabost je moje síla, prohra je moje vítězství, být ustrašený je moje zdatnost, být opuštěný je moje zalidněnost, zbabělost je moje bojovnost, chlípnost je moje čistota, přetvářka je můj portrét.“ Ve skutečnosti však oba autoři mají jen máloco společného. Snahu o propojení jejich díla tak můžeme vnímat jen jako marketingový trik, který by měl přilákat zejména české návštěvníky. Navíc Hrabalových citátů se na výstavě objevuje až tristně málo.
Za jeden z vrcholů výstavy pak můžeme považovat portrét papeže Innocenta X. z roku 1650 od Pietra Martira Neriho. Tento italský malíř se podobně jako Francis Bacon inspiroval předlohou svého učitele a přítele Diega Velásqueze. Přestože Bacon portrét Inocenta X. nikdy ve skutečnosti nespatřil, vytvořil během svého života 45 obrazů zobrazujících papeže. Mnohými studiemi papežů, které autor realizoval od roku 1951, se pak pokoušel překročit hranici mezi realitou a smyslovou sférou. Baconovy obrazy tak disponují prazvláštní energií, kterou prakticky nelze racionálně uchopit. Ať už je to s díly Francise Bacona jakkoli, vystavené kresby a koláže si lze v GATE galerii prohlédnout až do 22. července.
Hodnocení:
Přestože by se dalo dle kurátorů expozice říci, že Francis Bacon a Bohumil Hrabal mají mnoho společného, ve skutečnosti je možné na Baconova díla aplikovat jakékoli jiné texty popisující základní tvůrčí principy. Propojení těchto dvou osobností se tedy nezdá jako příliš zdařilé.
Výstava potrvá od 18. 5. 2012 do 22. 7. 2012
Kde:
GATE Galerie a informační centrum
Husova 21, Praha 1
Otevřeno:
pondělí – sobota: od 10 do 18 hodin
neděle: od 11 do 18 hodin
Vstupné:
Plné: 160,- Kč
Zlevněné: 100,- Kč
60%
Šárka Lebedová
Hodně rozporuplná výstava. Osobně si myslím, že nejde o originály, ale vzhledem k tomu, že soud konstatoval, že se něco podobného prohlašovat nesmí, pak jsou to tedy originály.
Mně se vcelku výstava líbila. Jsou tu sice nějaké ty dohady ohledně originality obrazů, respektive jeho kreseb, ale i tak si myslím, že jde o jednu z nejzajímavější expozic v Praze.
Co výstavě jednoznačně chybí jsou doprovodné texty, které by se snažili osvětlit pravost obrazů a proč se kurátoři pokusili o propojení nesouměřitelného díla Francise Bacona a Bohumila Hrabala.