Vítězný snímek z Berlinale hodnotila řada kritiků jako chabý

Nedotýkej se mě, Foto: Manekino Film

Zlatý medvěd pro nejlepší film letošního ročníku Berlinale putuje do překvapivých rukou. Na favorita soutěže byl pasován Psí ostrov Wese Andersona. Hlavní cenu si ale z filmového festivalu odváží experimentální snímek Nedotýkej se mě.

O tom, který film se v hlavním městě Německa stane tím nejdiskutovanějším, bylo více méně jasné dopředu. Mezi dvacítku soutěžních snímků byl totiž zařazen také kontroverzní norský počin Utøya 22. červenec, pojednávající o Breivikově masakru na stejnojmenném ostrově. Film o vražedném řádění, při němž v roce 2011 přišlo o život 77 lidí, natočil režisér Erik Poppe. Zpracoval ho netradičně jako drama odehrávající se v reálném čase. „Utøya 22. červenec se může stát součástí procesu, jak se s traumatem vyrovnat. Není to památník obětem, ale může pomoct vyjádřit náš hněv a také může přispět těm mladým lidem, kteří na Utøye byli a jen těžko ostatním vysvětlují, co se tam stalo,“ prohlásil Poppe. Snímek byl považovaný za spolufavorita letošního Berlinale. Ještě větší šance na získání Zlatého medvěda, tedy hlavní festivalové ceny, se dávaly Psímu ostrovu. Na „animák“ Wese Andersona, v němž americký režisér neotřele vzdal hold ikonám japonské kinematografie, se linula slova chvály ze všech stran. Stejně jako před čtyřmi lety, kdy v Berlíně soutěžil s Grandhotelem Budapešť, na něj zbyl „jen“ Stříbrný medvěd za nejlepší režii.

Nečekaným vítězem Berlinale se nakonec stal film Nedotýkej se mě rumunské režisérky Adiny Pintilieové. Že bude asi řada lidí překvapená výběrem poroty, avizoval na začátku slavnostního vyhlášení její předseda Tom Tykwer. A tak se i stalo. Na Nedotýkej se mě by si totiž vsadil jen málokdo. Třeba od sedmi kritiků serveru Screen International si vysloužil nejnižší možné hodnocení, jednu hvězdu, která se uděluje uměleckým chabým počinům. Také kritik časopisu Variety Jay Wiessberg mu dal průměrné hodnocení 70 bodů ze sta. Že neuspěje Psí ostrov ani Utøya se přeci jen dalo trochu tušit. V posledních letech totiž v Berlíně vyhrává málokdy favorit. Čím dál tím preferovanější jsou navíc společensky angažované snímky. Loni tu uspělo nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí nazvané O těle a duši, předloni tu triumfoval dokument Požár na moři o migrační krizi, v roce 2015 si z německé metropole odvezlo Zlatého medvěda Taxi, nabízející kritický pohled do soudobé íránské společnosti. Co všechny tři zmíněné snímky spojuje, je také jen lehce nadprůměrné hodnocení od diváků i odborníků.

Volba Nedotýkej se mě tedy jen pokračuje v již nastoleném trendu. Film vypráví o padesátileté Lauře, která má hrůzu z intimního styku a proto si platí prostituty za to, aby před ní masturbovali. Kromě toho využívá služeb sexuálních pracovníků – třeba transsexuální psychoterapeutky Hanny, která k uspokojení klientů používá Brahmse. Některé scény jsou natolik explicitní a sexuálně podivné, že při promítání snímku odešla ze sálu větší polovina diváků. „Dílo vyzývá diváka k dialogu o sexu, neschopnostech a zábranách. Je to oslava milostných témat,“ uvedla osmatřicetiletá režisérka. Snímek je jejím filmařským debutem. Na vzniku dramatu se podíleli také Češi. Film vznikl v koprodukci s Bulharskem, Německem, Francii a také naší vlastí. Státní fond kinematografie ho předloni podpořil částkou bezmála 4 miliony korun. Velkou cenu poroty získalo drama Tvář, kritizující polské maloměšťáctví a katolickou církev. Za nejlepší herce porota letos zvolila dvojici Anthony Bajon a Ana Brunová.

Jan Perniš