Borknagar
Universal
Je tomu již 14 let, co norští Borknagar vydali stejnojmenný debut, na kterém fenomenálním způsobem předvedli, jak by měla vypadat syntéza brutálního a přesto melodického black metalu s prvky folkloru.
Jen rok poté v pozměněné sestavě, přesto stále s vyrůstající hvězdou norského undergroundu Garmem za mikrofonem, vydala kapela další výbornou desku The Olden Domain, jenž znamenala příklon k melodickému (vikingskému) metalu, v němž byl sice stále silně patrný vliv black metalu, ale zdaleka už se mu nedostávalo takového prostoru jako na debutu. Nejplodnější období tohoto uskupení pak uzavřela roku 1998 deska The Archaic Course, na které kapela ještě více ořezala black metalovou složku a svou melodicko-metalovou tvář přizdobila prvky hard rocku či art rocku, přičemž celou desku nejde stejně jako předchozí dvě hodnotit jinak než v superlativech. Na The Archaic Course se také poprvé představil v pozici zpěváka Borknagar další hvězdný pěvec, konkrétně I.C.S. Vortex, jehož vokál můžeme obdivovat i na následném albu Quintessence, jenž se neslo ve znamení opětovného přitvrzení zvuku a počtvrté pro mnohé posluchače splňovalo představu bezchybného díla.
Následné Empiricism, na němž se poprvé mikrofonu chopil Švéd Vintersorg, je také nadprůměrné album, ale má jedno výrazné minus. Na Empiricism se totiž poprvé zřetelně zasekl evoluční proces a toto album bylo nejpodobnější svého předchůdce, ovšem kvalit Quintessence nedosáhlo. Stagnace nadále pokračovala i na následném díle Epic, na němž kapela působila trochu unaveně a bez nejmenších pochybností se jednalo o nejslabší klasické album Borknagar. Klasické proto, že roku 2006 ještě vyšla čistě akustická a dle mého soudu zcela průměrná deska Origin, po níž si skupina dala čtyřletou pauzu ukončenou až letošním albem Universal.
Doufám, že tento výlet do historie na vás nebyl moc dlouhý, ale v diskografii Borknagar jsou tak interesantní položky, že mi to prostě nedalo. Tak tedy k aktuálnímu disku. Co se týče zmiňovaného evolučního procesu, tak se ani tentokrát nedočkáme nějakých závratných přemetů a obratů v tvorbě skupiny okolo Øysteina G. Bruna. Kapela si zřejmě našla polohu, jenž je dle kapelníka ideální a kterou už nebude výrazně měnit. Posluchač si tak může být jistý, že se dočká melodického metalu vycházejícího z extrémních žánrů, propracovaných aranží, či střídání extrémního a čistého vokálu. Naštěstí právě ona čtyřletá tvůrčí pauza od alba Origin působí jako živá voda a Universal zcela určitě překonává své rozpačité předchůdce. Pokud se kompozice jednotlivých skladeb na pozdějších albech začaly více zahušťovat, tak na aktuálním albu se v nich častěji objevuje svěží přímočarost, kterou disponovalo například album Quintessence. Toto album pak připomene i výrazný zvuk hammondek, tolik typické právě pro album z roku 2000, a také poslední skladba My Domain, kterou v roli hostujícího vokalisty odzpíval ztracený syn I.C.S. Vortex. Sice mi z této skladby neběhá mráz po zádech tolik, jako ze závěrečné skladby Quintessence Revolt, ale jedná se o velmi důstojné zakončení alba. S povděkem kvituji i větší začlenění zpěvu klávesisty Larse Nedlanda, jehož vysoký vokál zní jako vždy skvěle, ovšem ani Vintersorg se nenechá zahanbit a podává znovu velice slušný výkon. Ostatně pokud chceme mluvit v rámci Borknagar o individualitách, nelze jinak než chválit. V sestavě, v níž kromě zmiňovaných členů, tedy kytaristy Ø. G. Bruna, klávesisty L.Nedlanda a Vintersorga, působí také takové persony jako znovu navrácený kytarista Jens F. Ryland, baskytarista Tyr či nově příchozí bubeník David Kinkade, někdejší člen death metalové stálice Malevolent Creation.
Hodnocení:
Nečekal jsem to, ale Borknagar mě celkem příjemně překvapili. Neříkám, že desky Epic či Origin jsou vyloženě špatné, ale něco podstatného mi na nich chybělo. Letošní album Universal pak sice vaří z identických ingrediencí, ale výsledek zní oproti předchozím deskám chutněji a svěže. Smiřme se s tím, že kapela už nikdy nenatočí tak kvalitní díla, jakými byla první čtveřice alb, ale pokud budou točit takové desky jako Universal, nebudu mít námitek.
Rok vydání:
2010
Vydavatelství:
Mystic Productions
Seznam písní:
Havoc
Reason
The Stir of Seasons
For a Thousand Years to Come
Abrasion Tide
Fleshflower
Worldwide
My Domain
74%
-jt-
celkem to není až zas tak špatné, jak by se na první poslech mohlo zdát a s každým dalším poslechem je to jen lepší. určitým zklámáním však deska pro mě přeci jen je.