Davidu Bowiemu vyšla třetí posmrtná nahrávka
Před pár dny, konkrétně 8. ledna, se hudební chameleon překračující styly a žánry David Bowie měl dožít sedmdesátky. Žel nestalo se tak. Loni 10. ledna bohužel prohrál svůj osmnáct měsíců trvající boj se zákeřnou nemocí. Jak se ukázalo, zanechal zde po sobě několik hudebních pohrobků, které se nyní dostávají k uším veřejnosti.
Článek by se možná hodilo začít památnou větou pronesenou v dnes již kultovním seriálu Červený trpaslík. „Smrt už není takový handicap jako za starých časů. Už ti nepokazí kariéru jako dřív,“ říká David Lister v dílu nazvaném Ozvěny budoucnosti. Dění v hudební branži v posledních několika letech dokazuje, že kouzelný sarkasmus se tak trochu mění v realitu. Přestože od smrti Michaela Jacksona letos uplyne osm let, desky s jeho jménem na přebalu dosud nepřestaly vycházet. Od smrti jich spatřilo světlo světa deset z toho dvě částečně autorské, složené z písní, které slavný zpěvák složil za života, ale které nikdy neuveřejnil. V roce 2014 dokonce na předávání Billboard Music Awards bylo možné vidět show, na níž její autoři nechali Michaela Jacksona za pomoci digitálních technologií vstát z mrtvých a zatancovat na pódiu mezi dalšími tanečníky. Inu současný hudební průmysl zjevně už nepotřebuje konkrétního živého člověka. Dokáže na něm vydělávat a profitovat i dlouho po smrti. Podobný osud zřejmě potká také nedávno zesnulého Prince, který už ze záhrobí stačil také vydat jednu desku.
V případě Davida Bowieho je naštěstí situace výrazně složitější a o parazitování na jeho jméně zatím nemůže být řeč. O tom, co by mělo vyjít po jeho smrti a v jaké podobě, ještě z velké části rozhodl sám autor. Bowieho dlouholetý producent a přítel Tony Visconi nyní de facto jen plní přítelovu poslední vůli. Pokud by nicméně chtěl být člověk nepatřičně jízlivý, mohl by poznamenat, že většina hudebníků začne být skutečně produktivní až po smrti. Bowie za života stihnul vydat úctyhodných 27 desek. Na nahrání jedné zpravidla potřeboval dva roky. Za uplynulých dvanáct měsíců, kdy není mezi námi, však již spatřila světlo světa trojice jeho hudebních novinek. Jako první vedli producenti na trh Bowieho dosud nevydané album The Gouster. Ačkoli pojem svého času označoval módu mladých Afroameričanů z Chicaga šedesátých let, v kontextu alba má symbolizovat hrdost a modernost. Bowie ho nahrál již v 70. letech, kdy experimentoval se soulem a funkem, ale nikdy ho jako celek nevydal. Dvě písně z něj se ale později objevily na jeho dalších deskách. Album se sestává ze sedmi skladeb a je součástí v září vydané kolekce Who Can I Be Now?
Od listopadu je v hudebních obchodech k dostání další výlisek, na němž je možné pokochat se nepřehlédnutelnou tváří brixtonského rodáka. Abychom byli přesní, jsou na ní obličeje dva – jeden z Bowieho hudebních počátků, druhý z období krátce před smrtí. Kompilace nese název Legacy a je souborem toho nejlepšího, co podle vydavatele anglický zpěvák během své čtyři dekády trvající kariéry vytvořil. Dvouměsíční rozestup mezi publikací hudebních pohrobků se zřejmě osvědčil a tak v něm hudební společnosti pokračují. Další dávku Bowieho dostali jeho fanoušci právě nyní. O jejím komerčním úspěchu lze jen stěží pochybovat. Vychází totiž ve dnech, kdy by se Bowie dožil sedmdesátky. Snad žádný novinář na světě proto ve svém článku k tomu výročí nezapomněl napsat, že ruku v ruce s nedožitým jubileem dorazí na trh další zpěvákova deska. O reklamu tak mělo nové EP samo postaráno.
K dostání je nový Bowieho kousek No Plan bezmála týden. Složen je z pouhých čtyř skladeb, které se nesou na stejné hudební vlně, jakou okouzlila autorova poslední za života vydaná deska Blackstar. Všechny písně už veřejnost může znát. Singl Lazarus stejně jako písně Killing A Little Time, When I Met You a titulní No Plan se na podzim objevily na kompilaci Lazarus. Ta ovšem zachycovala skladby k Bowiemu muzikálu, který momentálně dobývá Velkou Británii. Díky novému EP si zájemci mohou poslechnout jinou, v tomto případě autorskou, verzi oněch skladeb. Jedna z nich se dočkala i nového videoklipu. Jde o píseň No Plan, za jejímž vizuálním ztvárněním stojí britský designér Tom Hingston. Videoklip je příjemně jednoduchý. Dominuje mu záběr na elektroobchod, za jehož výlohou jsou televizní obrazovky, na nichž se objevuje text skladby. Před prodejnou se pak postupně srocuje dav zvědavců. Jak je možné se dočíst na oficiálních stránkách Davida Bowieho, video během prvních 24 hodin zhlédlo neuvěřitelných 500 000 lidí a na iTunes se EP v 11 zemích vyhouplo do čela zdejšího žebříčku.
Obávám se, aby se i Bowie nestal pro někoho dojnou krávou na peníze jako Michael Jackson nebo Prince. Dovedu si představit, že to tak skončí. I když na Jacksona to nemá. Letos se jeho pozůstalost rozrostla o nejbětší balík v historii…
Jak Blackstar tak No Plan jsou skvělé nahrávky. Druhá zmíněná je sice kratičká, ale svoji kvalitu má.
A teď se britská pošta rozhodla vydat známky s jeho alby a vystoupeními…
Škoda, že podobnou iniciativu nevyvíjí Česká pošta. Ta je v tomto ohledu dost zkostnatělá.
U nás tak výrazní hudební interpreti nejsou a úroveň tuzemských známek je jedna z nejvyšší nejen v Evropě ale dovolím si říct na celém světě.