Bude pobočka Guggenheimova muzea připomínat dóm světla

Vedení slavného amerického Guggenheimova muzea už dlouhé roky vehementně pracuje na rozšiřování sítě svých poboček. Ty je dnes možné najít v Bilbau a Benátkách. Za dva roky by k nim měly přibýt nové prostory v Abú Dhabi navržené světoznámým architektem Frankem Gehrym. Před pár dny navíc Guggenheimova nadace vybrala šestici návrhů, které se budou ucházet o vítězství v soutěži na výstavbu pobočky muzea v Helsinkách.

O postavení nové budovy v hlavním městě Finska projevilo Guggenheimovo muzeum zájem již před třemi lety. Projekt se však nesetkal s pozitivní odezvou veřejnosti ani helsinského magistrátu. Náklady na výstavbu muzea totiž Guggenheimova nadace vyčíslila na 140 milionů eur (zhruba 4 miliardy korun). Ty by přitom museli zaplatit zdejší daňoví poplatníci. Navíc by město platilo nadaci dalších 30 milionů za licenci, která by ho opravňovala použít slavné jméno. Odpůrci projektu poukazovali především na to, že by si Helsinky zasloužily vlastní muzeum moderního umění a ne jen satelit amerického gigantu. Zdejší magistrát proto záměr nakonec zamítnul.

Zdálo se tedy, že se vedení galerie zaměří na jinou destinaci. Odborníci hojně spekulovali o Asii, nebo o dynamicky se rozvíjející Brazílii. Ředitel Guggenheimovy nadace Richard Armstrong ale ve svém úsilí o postavení budovy v Helsinkách nepolevil. Sešel se s zástupci finské vlády a přesvědčil helsinský magistrát, aby se projektem ještě jednou zabýval. Zatím sice povolení ke stavbě nedostal, zdejší magistrát totiž ještě provádí ekonomickou analýzu toho, zda se městu vyplatí stavbu muzea zrealizovat, mohl nicméně alespoň vypsat architektonickou soutěž na novou budovu. Ta by měla, pokud nakonec dostane nadace zelenou, vyrůst v přístavišti v centru města.

V uplynulých měsících se do soutěže se svými návrhy přihlásilo 1715 architektů ze 77 zemí světa. Podle všeho se tak výběrové řízení zapíše do dějin jako vůbec největší v historii. Dosavadní rekord totiž činil 1557 návrhů. Nejvíce architektonických řešení, jak by potenciální budova pobočky Guggenheimova muzea mohla vypadat, přišlo ze Spojených států, Velké Británie a domácího Finska. Vzhledem k tomu, že se nadace společně s Finskou společností architektů, která výběrové řízení spolupořádá, v říjnu uplynulého roku rozhodla podobu všech zaslaných návrhů zveřejnit na svých webových stránkách, mohli si lidé po celém světě udělat obrázek o tom, co všechno by teoreticky mohlo spatřit v helsinském přístavišti světlo světa. „Úroveň jednotlivých návrhů se o hodně lišila,“ nechala se slyšet Mari Koskinenová ze společnosti architektů. Díky nejasnostem okolo případné realizace se navíc soutěže nezúčastnilo velké množství renomovaných studií a architektů, kteří by za jiných okolností pravděpodobně usilovali o vítězství. To je také jeden z dalších argumentů odpůrců stavby, proč pobočku v Helsinkách vůbec nestavět.

I přes tyto problémy ale nedávno vyhlásila Guggenheimova nadace výsledky prvního kola soutěže. Během něj byla z přihlášených prací porotci vybrána šestice těch nejlepších. Hned pět přitom pochází z Evropy. Zbývající je pak ze Spojených států. Ze známých jmen se ve výčtu těch kteří uspěli, objevuje jen jedno. Patří britskému vizionáři Asifu Khanovi, jenž se loni stal první architektem, který získal na Filmovém festivalu v Cannes hlavní cenu v sekci inovace. Vysloužil si ji svým selfie stadionem navrženým pro olympijské hry v Soči. „Jsme rádi, že Vám můžeme představit všech šest návrhů společně. Doufáme, že helsinská veřejnost bude stejně nadšená jako my z možnosti poznat tyto výjimečné autory a jejich práce. Považujeme tuto veřejnou prezentaci za základní prvek nejen soutěže samotné, ale všech dalších kroků, které plánujeme v Guggenheimově muzeu v budoucnu provádět,“ prohlásil při slavnostním představení finalistů zástupce ředitele nadace Ari Wiseman. Zajímavé je, že jména vítězných architektonických týmů nebyla vyhlašovatelem soutěže záměrně propojena s vizualizacemi. Není tak jasné, kdo vypracoval který návrh. Nadace tak chce docílit toho, aby si lidé udělali vlastní představu o tom, který návrh by měl vyhrát, aniž by věděli, kdo je jeho autorem a nerozhodovali se tak podle jmen, ale jen a pouze podle vzhledu.

Každý z projektů je přitom úplně jiný. Jeden pracuje s větším množstvím abstraktně, možná až futuristicky laděných budov, které dohromady tvoří jeden celek, další s jakýmsi majákem obklopeným několika pavilony, třetí zase připomíná obří černý monolit a čtvrtý má výrazně vroubkovanou střechu jako pila. Hlavní pozornost je ale nutné věnovat dvěma ještě nezmíněným návrhům. Ten první je jednoduchý, elegantní a nesmírně působivý, vlastně jde o decentně zvrásněný obdélník s mléčně bílou průsvitnou zdí dole ještě lehce zaoblenou. Překrásný pohled by asi nabízel zejména v noci, kdy by se z něj do okolí mělo v případě realizace rozlévat světlo. Tím druhým je návrh počítající s výstavbou pěti různě vysokých věží propojených tak, že mezi nimi vznikne útulné vnitřní nádvoří. Ač to tak nemusí na první pohled vypadat, věže by měly být pokryté dřevem, které je pro původní finskou výstavbu tak typické. Jméno vítěze zveřejní Guggenheimova nadace letos v létě. Je však otázkou zda se vybraný projekt dočká realizace. Každopádně pro jeho autora je připravena odměna ve výši 100 000 eur (necelý 3 miliony korun).

Jan Perniš