Chaostar

The Scarlet Queen

I v novém tisíciletí lze přijít s albem, které staví na klasické hudbě, nenudí opakováním již jednou slyšeného a dokáže klasiku obohatit o vlastní pohled autorů na daný žánr.

Předpokládám, že název projektu Vám asi nic neříká. Chaostar totiž představují vedlejší projekt Chistose Antonioua, řeka působícího v metalových SepticFlesh, kde stojí za symfonickými pasážemi a krotí šest strun. Menším problémem souboru může být na jedné straně to, že metalové obecenstvo má občas klapky na uších a zaslepené svou ortodoxností netoleruje nic jiného než metal a na druhé staně je lehkou překážkou distribuce, jelikož vydavatelství Holy Records je spojováno převážně právě s metalem a tak se album mezi nemetalové fanoušky možná ani nedostane.

Na začátek opět pár povinných slov k historii projektu. Christos je absolventem britské hudební školy, kde jako závěrečnou práci představil debutové album Chaostar. Zmiňované album se stalo nejlepší studentskou prací a tak nezůstalo pouze u jednoho alba. O dva roky později vychází Threnody a v roce 2004 deska The Scarlet Queen, na jejíž přípravu měl Christos dostatek času i díky přerušení činnosti své mateřské kapely.

Jaká je Šarlatová Královna? Okouzlující, smyslná, temná, vážná… a takto bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho, ale jsem limitován počtem znaků v recenzi a pakliže bych napsal délkometrážní nebo celovečerní recenzi, pak by na mě mohl dopadnout hněv šéfredaktorův, o který dvakrát nestojím. Takže konkrétněji o The Scarlet Queen. Jak už jsem naznačil, hlavním stavebním kamenem desky je vážná hudba, ale nečekejte žádný sladký soundtrack ke kasovnímu trháku z HollyÚdu, protože celé album působí hodně temným a chladně misantropickým dojmem. Úchvatná je zejména práce s vokály, sbory a vkomponování těchto složek do hudební složky. Hlavní ženský vokál, jenž patří jisté Sapfo Stavriduové, je celkem příjemný na poslech a trochu civilnější oproti těm z minulých desek, což beru vzhledem k povaze hudby jako plus. Sbory mají mohutnost a účinek vlny tsunami a jsou na albu v hojné míře, což vůbec není na škodu. Instrumentální stránka se pak svou velkolepostí klidně sborům vyrovná a staví především na klasických nástrojích, ze kterých se na albu nejvíce prosazují smyčce. Christos se také oproti mnohým autorům nebojí moderny a občas posluchače vykoupe v disharmonii. Kromě vážné hudby můžeme dále zaslechnout ethno, dark wave, ambient a ve stopovém množství i prvky industriálu. Celek pak v konečném účtování působí avantgardně a na první poslech trochu neproniknutelně, což by pro někoho mohla být překážka. Pakliže se podíváte o trochu níže, můžete si všimnout, že jakožto řádná sestava jsou uvedeni pouze dva lidé. Z toho můžeme vyvodit závěr, že při nahrávání tohoto alba nebyl zraněn jediný živý hudebník, což je v dnešní uspěchané době čin vskutku sympatický. V roce 2007 vyšlo poslední album Underworld, které je také ,,poslechuhodné“, ale kvalit Šarlatové Královny podle mě nedosahuje.

Nejlepší deska projektu, který je pořád takovým lehce utajeným tipem pro všechny, kterým sousloví vážná hudba nesmrdí a jsou schopni akceptovat modernu nebo odkazy na jiné hudební styly.

Rok vydání:

2004

Vydavatelství:

Holy Records

Oficiálnístránky:

http://holyrecords.com/
http://www.myspace.com/chaostarofficial

Sestava:

Christos Antoniou – samply
Sapfo Stavridou – zpěv

Seznam písní:

Birth Of A Vampire – Lullaby
The Scarlet Queen
Crimson Order
Embrace
I Am… The Assassin Of God
The Soul Of The Dephts
Vampire Renegades
The Pleasure Dome
The Arab Merchant
Rex Mundi
Vampire’s Illusions
When Death Dies

90%

-jt-