Delon natočí poslední film. Věnovat se bude už jen divadlu

Mezinárodní festival filmů s detektivní tematikou v belgickém Lutychu zpravidla zájem světových médií moc nepřitahuje. Letos tomu bylo jinak. V pátek tu totiž na slavnostním večeru uspořádaném na jeho počest vystoupil oblíbený francouzský herec Alain Delon.

Ani to by samo o sobě zřejmě nestačilo na to, aby se články o něm dostaly na ty největší kulturní servery a do těch největších novin světa. 81letý francouzský herec a držitel Césara za roli ve snímku Náš příběh z roku 1985 ale na přehlídce ohlásil konec své dlouhé a úspěšné filmové kariéry. A to už za pozornost jistě stojí. Rodák z pařížského předměstí, který se na stříbrné plátno dostal tak trochu náhodou, totiž patřil mezi nejvýraznější osobnosti své generace, nebo minimálně ty nejsympatičtější. Poslední film by měl Delon natočit letos na podzim. Ve snímku Patrice Leconta se objeví po boku Juliette Binocheové. K filmu se Delon dostal skutečně tak trochu nedopatřením. Ještě v roce 1955 by nikdo nehádal, že z pohledného ale jinak velmi problematického mladíka bude hvězda stříbrného plátna. Už od útlého dětství měl totiž Delon problémy s disciplínou. Kvůli špatnému chování byl několikrát vyhozen z internátních škol. Během čtyři roky trvající vojenské služby v Indočíně strávil takřka rok ve vězení. Po návratu do Francie se živil, či spíše protloukal světem, jak jen se dalo. Pracoval jako vrátný, číšník nebo sekretář. V roce 1956 se ale díky vztahu s herečkou Brigitte Aubertové dostal na filmový festival v Cannes, kde svým vzhledem zaujal producenta Davida Selznicka, který mu nabídl roli.

„Bude to můj poslední film, protože stejně jako boxer nechce přecenit své síly v ringu, nechci to přehnat s filmem,“ vysvětlil Delon na festivalu v Lutychu své rozhodnutí skončit s filmováním. Přestože ho zná řada diváků hlavně díky akčním filmům ze 70. a 80. let, zahrál si rodák ze Sceaux, jenž má kromě francouzského občanství také to švýcarské, v mnoha umělecky ceněných filmech. Vedle Našeho příběhu to byl zejména Gepard režiséra Luchina Viscontiho, Pan Klein, kde zazářil vedle Jeanne Moreau nebo snímek Swannova láska. Později ale začala Delonova kariéra upadat. Vše vyvrcholilo neúspěchem filmu Poloviční šance režiséra Patrice Leconteho, po jehož dotočení v roce 1997 oznámil herec konec své filmové kariéry. Rozhodnutí ale částečně přehodnotil. Naposledy se Delon před kamerou objevil v roce 2008, když si ve snímku Asterix a Olympijské hry zahrál Julia Césara. Na stříbrném plátně by měl zazářit ještě minimálně jednou. Letos na podzim naváže na spolupráci s režisérem Patricem Lecontem. Snad bude úspěšnější než minule.

Připravovaným snímek bude vyprávět o vztahu osmdesátníka, tedy muže Delonova věku, s ženou kolem padesátky. V budoucnu by se herec chtěl věnovat už jen divadlu. Na prknech znamenajících svět bude vystupovat společně se svojí dcerou Anouchkou, kterou si v roce 1990 pořídil s tehdejší manželkou Rosalií van Breemen. „Uvědomil jsem si nejkrásnější věc na světě, hrát se svou dcerou, a přistoupil jsem na turné, což jsem doposud odmítal. Dát jí roli, v níž dominuje nad vlastním otcem, je největším štěstím mého života,“ prohlásil slavný umělec a dodal, že dal přednost divadlu kvůli přímému kontaktu s publikem. Třeba se ale Delon nakonec zachová jako řada hokejistů a své rozhodnutí skoncovat s filmem si ještě jednou rozmyslí a před kameru se přeci jen vrátí. Ale kdoví, umělci mají přeci jinou morálku…

Jan Perniš