Uhrančivá kolekce skladeb dokumentující bloudění hudebníka ze země javorového listu v zemi ohně a ledu, to je nejnovější album Tima Heckera s názvem Virgins.

Brzy tomu bude již tři roky, co jsem na základě několikanásobného nadšeného poslechu desky Ravedeath, 1972 projevil snahu poreferovat o této vynikající nahrávce i na těchto stránkách, leč nakonec zůstalo pouze u oné snahy a celý článek (respektive pochvalnou ódu) jsem odkládal tak dlouho, až by pak při případném zveřejnění byl zhruba stejně aktuální, jako jazyk Vladislava Vančury mezi dnešní mládeží. S vydáním neméně zdařilé kolekce Virgins se nám opět naskýtá možnost představit na tomto místě tvorbu Tima Heckera, notabene když se v případě nahrávky Virgins jedná o jednu z nejlepších desek loňského roku a již jsme na ni dříve na těchto stránkách odkazovali (recenze Forest Swords) a její recenzi víceméně slíbili.

Tim Hecker není na hudební scéně žádným nováčkem a svou prvotinu Haunt Me, Haunt Me Do It Again vydal před více než 12-ti lety. Aktuální kolekce Virgins je již sedmou nahrávkou tohoto kanadského zvukového vizionáře, který již minimálně posledních sedm let představuje to nejlepší, co může ambientní scéna nabídnout a také je zářným příkladem toho, že lze i v těchto spíše minimalističtějších žánrech zároveň pěstovat typický hudební rukopis, tak se i neustále vyvíjet. Onen typický hudební výraz Tima Heckera lze charakterizovat jako mnohovrstvý proud elektronických zvuků a zvuků akustických nástrojů (které jsou mnohdy elektronicky upraveny k nepoznání), jenž často doznívá v mohutných stěnách droneu a svou atmosférou a prostorovostí častokrát evokuje sakrální hudbu. Tento dojem z hudby Tima Heckera rozhodně není výsledkem náhody, ale zcela jasným uměleckým záměrem, jehož je dosaženo mimo jiné i prostřednictvím snímání a nahrávání hudby v prostorách sakrálních staveb a častokrát umocněn i živým vystupováním v těchto prostorách. Mimochodem, v kostelech nebo chrámech se v poslední době pořádá čím dál více koncertů podobně smýšlejících hudebníků, kteří využívají duchovního charakteru těchto staveb a jejich specifické akustiky k vytváření nevšedních hudebně-vizuálních zážitků (vzpomeňme například drtivé nahrávky alternativních kazatelů Sunn O))) s nelidským performerem Attilou Csiharem).

Předchůdce aktuální nahrávky Hecker nahrával s přispěním jedné z nejvýraznějších postav současné ambientní scény, tedy Bena Frosta a na výsledku to je patrné. Do Timova typického rukopisu se totiž podařilo začlenit i několik zajímavých nových poloh a i díky nim deska Ravedeath, 1972 evokovala nekonečné bloudění krajinou věčné a neřídnoucí mlhy (jak ostatně název jedné z kapitol tohoto díla napovídal). Ačkoli album v době svého vydání sklidilo velice pochvalné recenze a Hecker za něj dokonce obdržel kanadskou obdobou ceny Grammy, je novinka dalším krokem v autorově hudebním putování a nesází pouze zbaběle na jistotu. Navzdory posouvání vlastního výrazu však nové desce nechybí to, co je pro podobné nahrávky alfou a omegou a čím předchozí díla Heckera oplývala, tedy sugestivita.

Atmosféra je opět hustá jako tekoucí asfalt, jen už, zdá se, není tak temná jako dříve, když část oné temnoty položil na oltář (když už jsme u těch kostelů, že) pestrosti. Pestrosti rytmické i výrazové. Na jedné straně tak na Virgins lze nalézt jak skladby, které jsou co do struktury vyloženě minimalistické, tak i skladby, jenž drtí posluchače zprvu neproniknutelnou změtí zvuků a hluků. Z výsledku je patrné, že Hecker nad svou hudbou opravdu důkladně přemýšlí a každý zvuk má své pečlivě zvolené místo. Také se nadále promítá do hudby tohoto Kanaďana islandský genius loci, když po spolupráci s Frostem, který je již několik let na Islandu usazen, tentokrát na albu spolupracoval s Islanďanem Valgeirem Sigurðssonem, jehož podíl na výsledném mixu a vklad v oblasti nahrávání kláves přispívá k onomu výše zmíněnému hudebnímu posunu.

Hodnocení:

Hecker na novince nedává nic zadarmo. Virgins si žádá dostatečnou pozornost a snahu posluchače se do hudby ponořit, když na oplátkou nabízí atmosférickou pouť novými horizonty a hluboké emoce. Celá kolekce je tak dalším klenotem v diskografii tohoto kanadského hudebníka.

Rok vydání:
2013

Vydavatelství:
Kranky

Seznam skladeb:
Prism
Virginal I
Radiance
Live Room
Live Room Out
Virginal II
Black Refraction
Incense At Abu Ghraib
Amps, Drugs, Harmonium
Stigmata I
Stigmata II
Stab Variation

89%

-jt-