Ve vile Tugendhat proběhne neotřelé baletní vystoupení

Již dva roky je v brněnských Černých polích opět přístupná vila Tugendhat, architekta Miese van der Roha. Kromě komentovaných prohlídek je tento funkcionalistický skvost hojně využíván také k uměleckým produkcím. Za pár dní by v něm dokonce mělo proběhnout baletní představení.

Celkem tří repríz se zde dočká pozapomenutý balet Uspud francouzského skladatele Erika Satieho. Realizaci tohoto uměleckého kusu má pod křídly v Brně již velmi dobře známé taneční uskupení ProART Company, tradičně v režii choreografa Martina Dvořáka, který v baletu také vystoupí. Svébytně pojaté dílo budou moci diváci v prostorách vily zapsané na seznam památek UNESCO zhlédnout příští týden od pondělí do středy. Kapacita jednoho vystoupení bude vždy 30 lidí. „Dílo je často vnímáno jako parodie na operu a tehdejší wagneristický gesamtkunstwerk. Text může být zase vnímán jako pocta či variace na Flaubertův text Pokušení svatého Antonína,“ prozradila o představení výkonná ředitelka společnosti Alena Pajasová.

Balet Uspud se jako řada předchozích počinů ProARTu týká netradičního scénického provedení děl klasické hudby. Doposud jeho členové spolupracovali na větších projektech s Filharmonií Brno. V minulých letech bylo možné v jejich provedení zhlédnout Foreign Bodies, u nás málo známého skladatele Esi Pekka Saloneho a Stravinského Příběh vojáka. Propojení moderního tance s vážnou hudbou se v případě ProARTu ještě rozšiřuje o činoherní herce. Nyní s nimi ve spolupráci bude pokračovat talentovaný herec Městského divadla Brno, Aleš Slanina, který s nimi spojil své síly už v Příběhu vojáka.

Satie napsal balet v roce 1892, kdy se v Paříži začal postupně prosazovat impresionismus. Uspud vznikl pro noční klub na Montmartru, kde Satie sám účinkoval. Jeho provedení mělo spojit stínohru s hudbou, jak ale vystoupení nakonec vypadalo, není bohužel známo. Nikde se nám totiž nedochoval jeho popis. Autor se silnými sklony k mystifikaci a mysticismu ho však svého času označil za balet „křesťanský“. Později rozverný Satie založil i něco jako náboženskou sektu nazvanou Metropolitní Církev Umění pod ochranou vzývaného Ježíše Vůdce a sám se dal do sepisování fiktivního působení tohoto společenství ve světě. Smysl pro absurdnost je patrný také z libreta Uspudu. To totiž obsahuje prvky, jež jsou zcela neproveditelné. V jedné části smyčcového kvartetu má kupříkladu zaznít zvuk trubky.

Druhou část programu pak obstará vedle Satieho nejznámější skladby Gymnopédies i elektro-akustická choreografie Emoticon, hudebního tělesa Piano Interrupted Tomase Hodge a Franze Kirmanna v doprovodu klavíristy Richarda Pohla. „Koncept choreografie se nese ve střetu nového a starého, současného s minulým. Stejně jako budova vily ve své době radikálně změnila vnímání a estetiku architektury, je i zde hudební kompozice střetem moderní klavírní skladby 20. století s tou současnou. Klavírní akustická skladba tu naráží na elektronické kompozice 21. století a láme se do nového tvaru, bližšího posluchači dnešní mladé generace,“ nechali se slyšet její tvůrci. Představení v režii Martina Dvořáka budou v Brně ke zhlédnutí 19., 20. a 21 května, poté se přesunou do Prahy, Drážďan, Bratislavy a Budapešti. Na začátku června by pak do vily Tugendhat měl zavítat také mezinárodní festival Divadelní svět Brno, jenž využije prostor zdejší půvabné zahrady ke scénickému čtení Bůh v hlavní roli v podání Bolka Polívky.

Magdaléna Baumannová