Dumasův zámek Monte Cristo prochází opravou
Před několika málo dny se dělníci ve francouzském městečku Le Port-Marly na dohled od Paříže dali do rekonstrukce místního novorenesančního zámečku. Ten kdysi patřil slovutnému spisovateli Alexandru Dumasovi, který rezidenci pojmenoval po svém zřejmě nejslavnějším hrdinovi. Budova tak již více jak 170 let nese název zámek Monte Cristo.
Stavbu třípatrové rezidence na okraji Le Port-Marly zahájil Alexandre Dumas starší v roce 1844. Stalo se tak nedlouho poté, co knižně poprvé vyšli jeho Tři mušketýři, kteří zaznamenali mimořádný čtenářský ohlas a přisypali tak spisovatelovi do jeho pokladničky velkou sumu peněz. Za ni si 42tiletý literát 20 kilometrů západně od Paříže koupil obří zhruba 10 hektarový pozemek, na němž si nechal postavit zámek a zahradu dle svého vkusu. Ne každému se ale už tehdy výsledek zamlouval. Takový Honoré de Balzac zámek při jedné své návštěvě bez okolků nazval „nejchutnější bonboniérou hlouposti, kterou kdy svět viděl.“ Dumas si totiž dům nechal postavit architektem Hippolytem Durandem v romantickém duchu. „Právě tady, uprostřed anglického parku, mi postavíte renesanční zámek s gotickým pavilonem, který bude obklopený vodou,“ nadiktoval si tehdy. A Durand jeho přání do posledního puntíku splnil. Vedl si přitom i relativně rychle. Už v červenci roku 1847 byl zámek hotový a Dumas se do něho mohl nastěhovat. Stalo se tak nedlouho po vydání Hraběte Monte Crista, po němž se rozhodl literát dům pojmenovat.
Ze zámku se ale Dumas dlouho netěšil. O rok později se totiž dostal do složité finanční situace. Co přesně ji způsobilo, je dodnes tak trochu záhadou. Podle některých za to mohl krach Dumasova soukromého divadlo, podle jiných literátův bohémský život. Náručím slavného francouzského romanopisce údajně v průběhu let prošlo okolo 40 milenek. Dumas navíc na zámku rád pořádal nákladné bankety. Jen slavnostní kolaudace Monte Crista se zúčastnilo přes 600 hostů, pro něž tu měl vyhlášený gurmán přichystané nevídané gastronomické orgie sestávající se z mnoha chodů. V roce 1848 ale opulentním hostinám odzvonilo a Dumas musel zámek za 31 000 franků, tedy méně jak desetinu pořizovacích nákladů, prodat. V následujících letech budova značně zchátrala. Její stav byl v roce 1969 už tak hrozivý, že se vážně uvažovalo o jejím stržení a výstavbě 400 domů na jejím místě. K tomu naštěstí nedošlo, neboť zámek zakoupil spolek tří okolních obcí.
Nebýt marockého krále Hasana II., byl by ale jeho stav zřejmě i v následujících letech dosti zoufalý. Rabatský rodák naštěstí poskytl peníze na jeho záchranu a obnovu. Mimo jiné i kvůli tomu, že budova krom jiných vzácností obsahuje také maurský salónek. Od roku 1994 je tak zámek přístupný veřejnosti a je v něm možné si prohlédnout expozici věnovanou životu a dílu Alexandra Dumase. V posledních letech ale zámek díky všudypřítomné vlhkosti opět ztratil něco ze svého lesku. Obce se proto rozhodly pustit se do jeho opravy. Rekonstrukcí by přitom neměl projít jen samotný zámeček, revitalizace čeká i okolní anglický park. Největší pozornost bude ale věnována neogotickému pavilonu, jemuž dal romanopisec jméno zámek d’If, podle žaláře, v němž byl vězněn knižní hrabě Monte Cristo. Ten se totiž opět nachází v dosti dezolátním stavu.
Na opravu zámku se obce pokusily na začátku minulého roku najít peníze v crowdfundingové sbírce. Ta ale vynesla jen 20 000 eur, tedy okolo 500 000 korun. Náklady na rekonstrukci celého areálu byly ovšem vyčísleny na bezmála 1 milion eur, tedy cca 27 milionů korun. Představitelům obcí, které budovu vlastní, se naštěstí podařilo dodatečně sehnat další donátory. Tím největším by se měl stát pojišťovací gigant Groupama, který do projektu vloží 200 000 eur. Zbytek přislíbil uhradit stát. Na sklonku loňského roku se tak dělníci mohli dát do postupné revitalizace bezmála 10 hektarové zahrady. Před pár dny pak započaly práce také na samotném zámečku, v němž je v každém patře k viděné busta jednoho slavného spisovatele. Ta zřejmě nejzdařilejší je věnovaná Shakespearovi. Opravy by měly skončit již v květnu letošního roku. Během nich by měla stavba, kterou Dumas eufemisticky nazýval „rájem na zemi“, dostat především novou střechu. Počítá se ovšem také s výměnou rozvodů a vitrážových oken. Po celou dobu rekonstrukce bude zámek nadále přístupný veřejnosti. Zavřený bude jen pavilon d’If, který Dumas využíval jako pracovnu. Ten si budou moci lidé prohlédnout zřejmě až letos na začátku léta.
Za psaní knih se asi v minulosti platilo lépe než dnes. I když je pravda, že Viewegh na tom bude podobně a co se týče kvality, tak je jen o chlup horší než Dumas, který psal také takové ty populární příběhy.
Zámek vypadá nádherně. Takový by se mi také líbil. Muselo to být pro Dumase těžké, rozloučit se s ním.
Bydlet v takovém zámečku bych si tedy nechal líbit. Musím se přiznat, že jsem vůbec netušil, že si Dumas nechal svého času něco podobného postavit.
O existenci ani opravě zámku jsem nevěděla. Jste jediný web, který o tom informuje. Díky za to.
Moc dobrý vkus tedy Dumas neměl. No konec konců ani nic moc dobrého nenapsal. V podstatě šlo o takovou první populární literaturu.