Eivind Aarset

Dream logic

Zasněné, meditativní a poutavé písně z chladného severu vzešlé ze spolupráce Eivinda Aarseta a Jana Banga.

Umělecká díla za nimiž stojí skandinávští autoři, jsou jednak ve většině případů vcelku osobitá a také mezi nimi lze mnohokrát vypozorovat společné rysy a jakousi duchovní spřízněnost. Ne nadarmo se tak v dnešní době často hovoří o jednotlivých kulturních proudech zasazených buď do celé skandinávské oblasti, nebo konkrétně do prostředí samotných států. Jak je výše naznačeno, v tomto případě nevyjadřuje toto označení pouze geografickou polohu, ale také onu uměleckou spřízněnost. Nejzvučnější jméno má v poslední době jistě skandinávský detektivní román, jelikož se takto vymezené knihy skutečně velice dobře prodávají, ale i klasická severská literatura, kterou se napříč žánry i uměleckými směry line také jistá spřízněnost, je čtenářům schopná nabídnout mnoho výrazných děl a dost možná i silnější zážitek než zmíněné detektivní romány (především pánové Hamsun, Björnson, Ibsen, Lagerkvist a Sillanpää). Kromě úspěšných literátů mají ve světě velice dobré jméno také skandinávští filmaři, jelikož pojem severská kinematografie je již dlouhá léta zárukou vcelku netradiční a většinou neprvoplánové zábavy, a v neposlední řadě i skandinávští hudebníci. Zaměříme-li se na novodobou hudbu a pomineme například severskou popovou scénu, která ovšem produkuje v kontextu celé světové scény poměrně vkusná díla, pak na sebe jistě nejvíce upozorňují rockové a metalové soubory a pak také jazzoví hudebníci. V posledních letech má skandinávská jazzová (včetně všech subžánrů a fůzí) hudba opravdu silný zvuk a místní interpreti tvoří jednu z nejsilnějších scén na světě.

Norský kytarista Eivind Aarset již zanechal výrazný otisk na (nejen) skandinávské hudební scéně a získal si respekt kritiky a obdiv posluchačů. Výčet jeho kolaborací a hostování je úctyhodný a zahrnuje i spolupráci s takovými jmény jako John Hassell, David Sylvian, Jan Garbarek, Arve Henriksen nebo Nils Petter Molvær, ovšem také sólová tvorba tohoto obdivovatele norské legendy jazzové kytary Terje Rypdala dosahuje vysokých kvalit a jejich propagace se vůbec nemusí opírat o výše uvedená jména. Ostatně fakt že aktuální nahrávku Dream logic vydal Aarset prostřednictvím prestižního německého labelu ECM jistě není náhoda a ačkoli to samozřejmě nemůže sloužit jako univerzální měřítko kvality, tak to jistě o mnohém vypovídá.

O Eivindu Aarsetovi se nejčastěji hovoří jako o jazzovém kytaristovi, ale označit obsah desky Dream logic jako jazz je nejenom nešťastné, ale hlavně velmi nepřesné. Výstižnějším termínem je nu-jazz, jímž lze ocejchovat většinu předchozích nahrávek Aarseta, ovšem ačkoli hranice tohoto žánru nejsou nijak konkrétně vymezeny, tak skladby na doposud poslední dlouhohrající desce Eivinda Aarseta častokrát tyto hranice nepochybně překračují. Materiál na této nahrávce, která oficiálně vyšla v listopadu nedávno uplynulého roku, tak lze spíše označit jako ambient s jazzovými kořeny. Dream logic je deska uzavřená do sebe. Introvertní, zpočátku zdánlivě chladná a nepřístupná, ovšem s postupem času se trpělivým posluchačům otevírají cesty do nitra této kolekce, jejíž největší předností je jistě její sugestivní atmosféra. Ta je ostatně vlastní většině severských interpretů a Aarset není výjimkou. Na nahrávce zbytečně neexhibuje a jeho kytarová hra (mimo kytary se chopil i baskytary, perkusí a z části i začlenění elektroniky do celku) se spíše podřizuje její náladě, ovšem při pozorném poslechu nelze přeslechnout, jak pečlivě volí jednotlivé figury, zvuky a efekty. Důležitým elementem na nové desce je nepochybně spolupráce Aarseta s Janem Bangem, který se postaral o programování a samply. Stejně jako pro hru hlavní persony i pro vklad Jana Banga platí, že je dobře čitelný a z desky nijak rušivě nevyčnívá.

Dream logic je pozoruhodná deska žádající si patřičnou pozornost. Byť může sloužit pouze jako zvuková kulisa, tak její pasování do této role je pro ni spíše degradací, jelikož v sobě skrývá daleko více. Je skutečně báječné se do ní ponořit a nechat kolem sebe plynout čas.PS: Nedávnou koncertní prezentaci Eivinda Aarseta v naší republice po boku Davida Kollára zaznamenal Český rozhlas, takže pokud Vás zajímá, jak zní hudba tohoto Nora naživo, můžete se o tom přesvědčit na zmíněných rozhlasových vlnách.

Rok vydání:
2012

Vydavatelství:
ECM Records

Seznam skladeb:
Close (For Comfort)
Surrender
Jukai (Sea of Trees)
Black Silence
Active
Close (Variation I)
Reactive
Homage to Greene
The Whispering Forest
Close (Variation II)
The Beauty of Decay

91%

-jt-