Febiofest nabídne novinku s hudbou Markéty Irglové
Mezinárodní filmová přehlídka Febiofest se pomalu ale jistě blíží do své poloviny. Dnes bude v jejím rámci promítána druhá česká premiéra. Zajímavá je mimo jiné i tím, že k ní hudbu složila držitelka Oscara Markéta Irglová.
Tento čtvrtek byl v Praze slavnostně zahájen již 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Febiofest. Během slavnostního ceremoniálu obdržel prestižní cenu Kristián za přínos světové kinematografii herec Jan Tříska. Sošku pocházející z dílny sochaře Olbrama Zoubka si z přehlídky odnesou také americký režisér Abel Ferrara a britský kameraman Peter Suschitzky. Na počest letos oceněného Jana Třísky byl v pátek na festivalu uveden dramatický pohádkový příběh Radúz a Mahulena. Osmdesátiletý herec započal svou divadelní kariéru jako nejmladší člen souboru Zlaté kapličky. Jednou z jeho významných filmových rolí byla postava kralevice Radúze v poetickém Zeyerově dramatu Radúz a Mahulena. Po emigraci do Spojených států začal Tříska mimo jiné spolupracovat s Milošem Formanem a objevil se ve snímcích Ragtime nebo Lid versus Larry Flynt. Po revoluci se do podvědomí českého diváka dostal především rolí přísného učitele Igora Hnízda ve Svěrákově snímku Obecná škola, která si vysloužila nominaci na Oscara. V roce 2002 byl Tříska vyznamenán cenou Alfréda Radoka za výkon v hlavní roli Krále Leara v rámci Letních Shakespearovských her.
Pozvání na letošní Febiofest přijal i rodák z Bronxu Abel Ferrara, který na sebe upozornil provokativními snímky a spoluprácí s velkými studii a hollywoodskými hvězdami jako kupříkladu Christopher Walken, Harvey Keitel, či Gérard Depardieu. „Febiofest uvede přehlídku jeho vybraných filmů včetně dokumentu Hledání Otce Pia, zásadního filmového díla Poručík v hlavní roli s Harveym Keitelem a pocty italskému klasikovu s temnou minulostí Pasolini, kterého ztvárnil Willem Dafoe,“ dodává Fero Fenič. Tři roky starý životopisný snímek o rozporuplném filmaři Pieru Paolu Pasolinim je Ferrarovým zatím posledním dílem. Mezi nejvýznamnější filmy britského kameramana polského původu Petera Suschitzkého, který si z festivalu odváží také cenu Kristián, jsou Impérium vrací úder a pozdější filmy Davida Cronenberga. V současné době má na svém kontě přes čtyřicet celovečerních snímků. Loni Suschitzky získal za svou práci prestižní cenu Angénieux na Festivalu v Cannes.
Letošní ročník Febiofestu přináší dvě české premiéry. První je intimní drama Špína, z prostředí dospívající mládeže v Bratislavě, které bylo poprvé promítáno včera. Snímek je debutem režisérky Terezy Nvotové. „Druhou českou premiérou v soutěži bude debut rakouské režisérky Terezy Kotykové Doma je tady, se švédskou herečkou Annou Astromovou a německým hercem chorvatského původu Stipem Ercegem v hlavních rolích. Film pojednává o netradičním setkání mladé Hanny a samotáře Maxe, kteří díky svému vztahu pozvolna nalézají sami sebe. Autorkou hudby k filmu je Oscarem oceněná skladatelka, zpěvačka a herečka Markéta Irglová,“ uvedla za Febiofest tisková mluvčí Martina Chvojková Reková. Snímek bude mít premiéru dnes večer. V 18 hodin se s jeho tvůrci a herci budou moci zájemci setkat na červeném koberci před CineStar Praha – Anděl. V prostoru Kavárny co hledá jméno v ulici Stroupežnického proběhne zajímavá diskuse k soutěžní sekci Nová Evropa a debata s francouzským tanečníkem a choreografem Angelinem Preljocajem.
Vedle Doma je tady se dnes bude promítat několik desítek dalších filmů. Organizátoři z nich vyzdvihují především tři. Na prvním místě je to Fannyina cesta, která vypráví o dvanáctileté holčičce prchající za války do Švýcarska, na druhém Polina; francouzský snímek režiséra a choreografa Preljocaja o talentované baletce, která po přijetí do slavného Bolšoj těatru dá přednost modernímu tanci a konečně Katův učeň, psychologické drama z prostředí věznice, v níž se vykonávají tresty smrti. Předsedou letošní poroty Febiofestu je režisér Juraj Herz. „V programu bude do 31. března uvedeno na 150 filmů. Ozvěny se uskuteční ve 13 městech, skončí 28. dubna ve Zlíně,“ dodává ředitel Febiofestu Kamil Spáčil.
Jak film, tak jeho hudební složka byla nadprůměrně dobrá. Celý festival se myslím letos opět povedl. Zítra a v pátek jdu na další filmy, tak jsem zvědavá, jestli budou stejně kvalitní jako DOma je tady, nebo budou ještě lepší…