Franta Úprka
4. 3. 2009 – 10. 5. 2009
Sochařský obraz domova
České muzeum výtvarných umění v Praze představuje průřez tvorbou Franty Úprky, osobitého moravského sochaře s niterným výrazem.
Franta Úprka je bratrem známějšího Jožky Úprky. Oba bratry přitom charakterizuje silný pozorovací talent a zaujatost lidovými náměty.
Franta Úprka nejprve prošel řemeslným učením, aby poté spolupracoval se známými pražskými sochaři (zejména s Bohuslavem Schnirchem) na jejich zakázkách. Ve svých pracích se Úprka věnoval převážně volné tvorbě realizované v bronzu, mramoru i alabastru. Je také autorem mnoha náhrobků či figurální keramiky. Na přelomu minulého a tohoto roku si můžeme připomenout umělcovo dvojí výročí: 140 let od jeho narození a 80. let od jeho úmrtí.
Úprkovy sochy působí na první pohled velmi nenápadně. Zobrazují postavy zabrané do práce, nebo zahloubané do vlastního vnitřního světa. Jejich půvab je patrný až na druhý pohled. Tváře jsou jemně a citlivě vymodelované, z postoje je cítit tíha a strasti (Źal, Bolest), stejně jako bujaré mládí a kypící život (Lanžhotský stárek, Odzemek, Detvanská tanečnica). Postavy jsou jakoby vrostlé do země a zabrány do práce či do svého konání. Neptají se, odkud jdeme a kam kráčíme, jejich osud je vepsán do postoje, gesta, sklonu tváře. Je v nich něco z venkovských svatých a něco z odkazu Michelangellova či Braunova. Dají se popsat slovy, která dnes působí buď arachaicky, nebo jim nedávná historie dala zcela jiný, většinou ironický význam: oslava práce, zájem o lidský úděl, soucit s pracujícími.
Ženské postavy charakterizuje jemná modelace tváře, v některých momentech zabíhající až do orientálních rysů (Děvčica v liliích), naopak práce s náboženskou tématikou jsou podané jako strohé raně gotické postavy poustevníků a svatých (Z kostela).
Sochy Franty Úprky jsou doplněny o malířské práce jeho bratra Jožky a dalších sochařů a malířů ze Sdružení výtvarných umělců moravských. Divák tak může získat plastický obraz života na Slovácku na počátku století, dýchne na něj prosluněná a probarvená atmosféra a pokud chce, může se nechat vtáhnout do té zcela jiné časové „bubliny“.
Hodnocení:
Nemalá část návštěvníků na výstavu zamíří s očekáváním expozice regionální úrovně. Ti pozornější pak odhalí, že pod slupkou tvorby „na lidovú notečku“ se skrývá zaujaté hledačství formy a vnímavost k soudobým uměleckým proudům, jako byl doznívající realismus a nastupující secese.
Výstava potrvá od 4. 3. 2009 do 10. 5. 2009
Kde:
České muzeum výtvarných umění
Husova ulice 19-21
Praha 1 – Staré Město
Otevřeno:
denně kromě pondělí 10.00 – 18.00
Vstupné:
Plné: 50,- Kč
Zlevněné: 20,- Kč
65%
Jana Julínková
Osobně bych se spíše přiklonil k tomu, že jde skutečně o sochaře regionální úrovně, ale jak se říká: Proti gustu žádný dišputát.
Mě se výstava i recenze líbila…