Nevelká pražská výstavní síň Galerie Moderna připravila ve svých prostorách na přelom roku komorní, zároveň však podnětnou a ambiciózní, přehlídku prací jednoho z našich nejslavnějších moderních malířů – Jana Zrzavého. Jejím cílem je vadínského rodáka představit návštěvníkům v poněkud jiném světle, než jak ho obvykle znají – tedy jako grafika.

Na práce tuzemských průkopníků avantgardního umění se galerie, jíž můžete najít na Masarykově nábřeží, zaměřuje dlouhodobě. Loni zde kupříkladu na začátku roku byla k vidění zdařilá a kritiky velmi dobře hodnocená expozice prací Josefa Šímy, v rámci níž si bylo možné prohlédnout i autorův poslední rozmalovaný, avšak již nedokončený obraz nazvaný Ponorná řeka. Jádro výstavy se nicméně soustředilo na Šímovy práce z 50. a 60. let, kdy se malíř, jenž prožil přes padesát let ve Francii, snažil ve svých obrazech najít pralátku, jež dala vzniknout světu. Expozice proto dostala název Náraz světla. V průběhu roku pak v galerii měli výstavu Kamil Lhoták, Karel Valter, nebo František Hudeček. Nyní se zájem zdejších kurátorů obrátil k Janu Zrzavému.

Výstava je přitom v lecčem podobná té Šímově. Ono to ani příliš jinak, vzhledem k dispozicím galerie, nejde. Jedna podlouhlá místnost totiž prakticky zcela vylučuje, aby se zde konaly nějaké spektakulární přehlídky výtvarného umění. Kurátoři se proto opět rozhodli pojmout výstavu komorně a zaměřit se stejně jako v Šímově případě jen na určitý výsek ze Zrzavého tvorby. Pojítko je možné najít samozřejmě i mezi samotnými malíři. Také Zrzavý totiž strávil řadu let ve Francii. Jednak v Paříži, ale ještě mnohem častěji ho bylo možné zastihnout v Bretani. Do vlasti se ale pravidelně vracel a prožil v ní nakonec většinu svého života. Co je oběma mistrům ještě společné, je podobný barevný témbr jejich obrazů a snad i jejich lehce zasněný a melancholický tón. Šímova tvorba je však jinak výrazně efemérnější a transcendentálnější, než ta Zrzavého, která prakticky nikdy neztrácí na konkrétnosti.

 
Nápad zacílit jen na část umělcovy tvorby je zajímavý a neotřelý. Jan Zrzavý totiž během života mnoho grafik neudělal. První vytvořil někdy mezi roky 1906 až 1909 v ateliéru Josefa Váchala. „Chodil jsem tenkrát k Josefu Váchalovi, byl z mých nejvzácnějších přátel. Pořád něco v ateliéru na Vinohradech řezal, byl hrozně pilný. Já jsem se také u něho pokoušel o dřevoryt,“ vzpomínal o řadu let později. Onou zmíněnou grafikou je Dívka. Moc dalších k nim už ale Zrzavý nepřidal. Podle odborníků na slovo vzatých je autorem pouhých dvaapadesáti tisků. To není oproti jeho současníkům věru mnoho. Velkou část z nich si je přitom možné v Galerii Moderna prohlédnout. Návštěvníci si tak mohou udělat takřka dokonalou představu o tom, jak autorovo grafické dílo vypadalo ve své celistvosti. Vystavené práce lze víceméně rozdělit do dvou velkých tematických celků. Podobně jako v malířské tvorbě i v případě tisků převažují na jedné straně elegantně zakulacené hlavy lidí, světců a andělů a na druhé nechybí pohledy na přístavy, moře a po něm plující lodě.

Tou stěžejní grafikou, kterou se vadínský rodák zapsal mezi moderní mistry tohoto oboru, se stal dřevoryt Kázání květinám z roku 1913. Galerii však dominuje především dvojice jiných prací. Na prvním místě je to ilustrace, na níž Zrzavý vypodobnil romantického básníka Karla Hynka Máchu. Vedle toho je to pak titulní pastel expozice. Celkem je ve výstavní síni k vidění pět desítek děl. Grafiky zde ještě doplňuje několik kreseb, pastelů a dopisů, které Zrzavý během života napsal. Expozice bude v Galerii Moderna k vidění až do 18. ledna. Pak ji vystřídá neméně zajímavá přehlídka prací Františka Kupky nazvaná Oživené linie, jež by se měla soustředit na první abstraktní kvaše toho slavného českého průkopníka moderního malířství.

Hodnocení:

Pro tuhle výstavu naprosto platí ono okřídlené: „Co je malé, to je hezké.“ Expozice není nikterak grandiózní, přesto ale má co nabídnout. Ocenit lze na první místě její sevřenost a ucelenost. Pokud něco trochu chybí, tak snad jen nějaký obsáhlejší doprovodný materiál vztahující se k jednotlivým dílům.

Výstava trvá od 4. 12. 2014 do 18. 1. 2015

Otevřeno:
denně od 10:00 – 12:00 a 13:00 – 18:00

Vstupné:
Dobrovolné

85%

Pavel BestA