V Galerii Václava Špály se díky Velíškovi mlčí skrz obrazy
Poslední červnový den zahájila pražská Galerie Václava Špály výstavu obrazů výtvarníka Martina Velíška. Expozice nesoucí název Mlčení potrvá do 3. září a pro lepší přehlednost je rozdělena do tří tematických okruhů. Všechna patra Špálovy galerie zaplnily charakteristické velkoformátové akrylové malby i minimalistické obrazy.
Aktuální výstava pražského výtvarníka, narozeného téměř před padesáti lety v Athénách, odhaluje příchozím návštěvníkům nejrůznější podoby mlčení a to sice takzvané mlčení existenciální, mlčení melancholické a mlčení absolutní. Kupříkladu obrazy v suterénu galerie evokují dávná barokní zátiší, takzvaná vanitas, mající připomínat přelom mezi životem a smrtí. Dle autora činí zveřejněná díla to samé, ale bez morálních apelů. Ukazují mlčení jako důsledek zkušenosti. Myšlenkou těchto maleb je, že každý z nás zná úzkost ze života směřující pomalým krokem ke smrti. Naopak přízemní prostory galerie zaplnil Velíšek svými akrylovými velkoformátovými malbami, zobrazujícímu především retro nábytek ze 70. a 80. let. Prázdné židle, stoly a pohovky odkazují na samotu nepřítomnosti člověka. „Téma pořád odpovídá názvu mlčení, akorát že tady by možná byl lepší jiný přívlastek, je to takové melancholické mlčení. Jsou to pohledy do interiérů z minulosti a na obrazech vidíme prázdné židle, prázdné stoly, prázdné sedačky. Vychází to z mých pobytů u babičky,“ dodal ke koncepci expozice výtvarník.
Devětačtyřicetiletý výtvarník Martin Velíšek se narodil v roce 1968 v řeckých Athénách. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze se profesně zabývá především kresbou, grafikou, designem a také malbou s konceptuálním přesahem. Za svou práci získal mimo jiné Cenu nadace na podporu současného umění „Jelinek Stiftung“, cenu Grafika roku Interkontakt grafik, Hlavní cenu na Intersalonu AVJ, Grand prix, Salon s´art du Pays fertois, France, či Obal roku nebo World Star za obalový design. V teoretické práci se věnuje kontextu vzniku uměleckého díla.
Expozici v prvním patře završují minimalistické kresby a objekty – zachycující dle autora mlčení absolutní. Svou podobou pro změnu odkazují k aritmetice. Na bílých emailových plochách jsou horizontální linie, které se skládají z tisíců čárek. Připomínají tak aritmetickou číselnou řadu vedoucí z kladného nekonečna do nekonečna záporného a obráceně. „Minimalistické kresby a objekty prostě ukazují, že události vznikají z ničeho a do ničeho se opět vrací, že zánik podněcuje vznik a naopak a že o příčinách takového dění se nelze nic dozvědět,“ vysvětlila kurátorka výstavy Milena Slavická.
Výstava potrvá od 30. 6. 2017 do 3. 9. 2017
Kde:
Galerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Otevřeno:
denně od 11:00 do 19:00
Vstupné:
plné: 40,-
snížené: 20,-
Hodně keců a málo muziky. Autor sice hodně filozofuje, ale že by něco kloudného vytvořil, to ne. Je to celé banální. Mlčení. Proč ne. Prázdné židle tu už ale byly. Není to nic nového. Nic moc to evokuje. Dílo by přitom mělo hovořit samo. A to se v tomto případě neděje. Dělá to autor. Pokud má takové filozofické ambice, tak ať je filozofem a ne malířem, bude to lepší.
Trochu takový Giorgio Morandi. Jen na místo zátiší s vázami tu jsou židle a pohovky. Barevně (mírnou vybledlostí a nevýrazností) mi to ale připomíná právě slavného boloňského rodáka
Jedním slovem prostě nuda. Nevím, co kdo na těch obrazech vidí. Já tedy naprosto nic. Žádná transcendence…