Ghostpoet
Peanut Butter Blues and Melancholy Jam
Britská hudební scéna se rozrostla o další výraznou osobnost. Je jí zpěvák snědé barvy pleti, který si nechává říkat Ghostpoet. Přestože jeho nová deska proplouvá nejrůznějšími žánry, působí neuvěřitelně kompaktně.
Právě vycházející album Peanut Butter Blues and Melancholy Jam je první dlouhohrající deskou černošského zpěváka, jehož civilní jméno zní Obaro Ejimiwe. Na rozdíl od předcházejícího épéčka The Sound of Strangers na něm Ghostpoet opustil tradiční grime, který mu byl už beztak příliš těsný a soustředil se na to, aby to jeho songům slušelo bez ohledu na žánrové vymezení.
Ghostpoet nezpívá, ale vypráví, vypráví o svém životě a o svých všedních i nevšedních zážitcích. Ve své podstatě tak jde o sofistikovaný rap na hony vzdálený pozérské nabubřelosti typické pro dnešní gangsta-style hip hop. Monotónně znějící přednes v posluchači vzbuzuje pocit improvizace a ležérní nezúčastněnosti, ve které se neztratí ani jemná špetka melancholie. Ghostpoetův hlas je přitom schován za mumlavým oparem, takže mu není místy takřka ani rozumět. Přesto musí být posluchači ihned jasné, že tenhle chlápek to má v hlavě dobře srovnané.
Aranže britského zpěváka nejsou sice nijak pompézní, zvuk je ale i tak plný podnětů. Ačkoli instrumentální složku vytvářel Ghostpoet výhradně skrze počítač, není dominantně zastoupeným žánrem překvapivě electro. Jak je již výše napsáno, každý song se může pochlubit trochu odlišným zvukem. Když si to nálada žádá, ze základní linky se lehce vynoří pop, indie rock, hip hop, dubstep nebo něco úplně jiného. Zvuky a nástroje použité pro samply neznějí na nové Ghostpoetově desce rozhodně nijak tuctově. Jsou totiž okořeněné osobitostí, která je typická spíše pro hraní na živé nástroje, než pro práci za monitorem. Stříhající nůžky, bouchnutí dveří, výdech jako rytmický prvek, všechna tato zpestření jen umocňují požitek z Ghostpoetova nového alba.
Muziku navíc velmi vkusně dotváří i obal desky. Je na něm totiž ona těžko proniknutelná mlha, která je pro Ghostpoetovy skladby tak typická. Poslech nového alba je příjemný a i přes poklidnější tempo rozhodně ani chvilku nenudí. Snad se jednoho dne britský zpěvák dostane i do povědomí širší veřejnosti. Určitě by si to zasloužil.
Hodnocení:
Sofistikovaný rap o běžných i méně běžných věcech si své posluchače jistě najde napříč nejrůznějšími žánry. Hlavně pak proto, že deska ani na chvíli nenudí. Můžeme se tak jen těšit, co pro nás Ghostpoet přichystá příště.
Rok vydání:
2011
Vydavatelství:
Brownswood Recordings
Seznam skladeb:
One Twos Run Run Run
Us Againts Whatever Ever
Finished I Ain´t
Longing For The Night (Yeah Pause)
I Just Don´t Know
Survive It
Gaasp
Cash And Carry Me Home
Garden Path
Liiines
86%
Jaromír Mára
zajímavá a dobře poslouchatelná muzika
Na můj vkus příliš melancholické a „upovídané“.