Guy de Maupassant
Horla
V rámci edice kanapka vychází ve vydavatelství Argo další v pořadí již devátá literární jednohubka. Tentokrát jde o povídku z pera oblíbeného francouzského spisovatele Guy de Maupassanta. Kdo, nebo co je vlastně Horla?
V posledních několika letech můžeme sledovat vzrůstající zájem o dílo slavného francouzského romanopisce. V kinech právě běží adaptace jeho zřejmě nejslavnějšího románu Miláček a do knihkupectví míří jedna jeho kniha za druhou. Vydavatelství Artes Liberales se totiž snaží české čtenáře seznámit s Maupassantovou méně známou částí tvorby, a sice s pornograficky laděnými povídkami. Důvod je celkem nasnadě. Co by dnešního čtenáře, nebo diváka zaujalo víc, než intriky a sex, jichž jsou Maupassantovy knihy doslova plné?
Francouzský bohém koneckonců v nevěstincích strávil takřka půl života, takže moc dobře věděl, o čem píše. Během čtvrt století nevázaného sexu dokázal prý vystřídat přes tisíc žen. Sám o sobě dokonce tvrdil, že dokáže souložit, jak dlouho se mu zachce. „Po dvou nebo třech souložích jsem stejně unaven jako po dvaceti,“ nechal se údajně slyšet. Když jednou o jeho schopnostech zapochyboval jeho mentor a učitel Gustave Flaubert, neváhal mu dokázat, že mluví pravdu. Zatáhl ho do nedalekého nevěstince, kde během hodiny dokázal uspokojit šest prostitutek.
Nakladatelství Argo však sympaticky sáhlo do úplně jiného šuplíku a rozhodlo se vydat Maupassantovu kratičkou povídku nazvanou poněkud záhadně Horla. Tak jak je již v edici kanapka takřka zvykem jedná se o dílko balancující na hranici hororu, či thrilleru. Navíc se opět jedná o bilingvní vydání, kde kromě českého textu najde také text v originále, tedy ve francouzštině. Přestože jde o text nedlouhý, do dějin literatury se Horla zapsal celkem výrazně. Ovlivnil totiž jednoho z průkopníků hororu H. P. Lovecrafta k napsaní série pojednávající o mýtu Cthulhu.
Maupassantova povídka má formu deníkových záznamů. Je navíc psaná v první osobně a čtenáře tak více vtahuje do děje. Její hlavní hrdina jednoho dne spatří sněžně bílý brazilský trojstěžník plující po Seině a od té doby začne trpět nespavostí a horečkami. Má pocit, že je sledován neznámou neviditelnou bytostí Horlou, který ho ovládá a znemožňuje mu normálně žít. Není jistě bez zajímavosti, že sám Maupassant v době psaní povídky trpěl v důsledku syfilidy nespavostí a podobně jako hlavní hrdina zápasil s šílenstvím. To nakonec v knize u hlavního hrdiny přeci jen propuká. Snaha zabít Horlu se mu vymyká z rukou. Zabarikáduje svůj dům a podpálí ho. Až příliš později si uvědomí, že v něm uvěznil i své služebnictvo.
Hodnocení:
Krátká dvojjazyčná povídka potěší snad každého, kdo má rád kvalitní literaturu, zejména pak ty, kteří si rádi počtou také ve francouzském jazyce. Horla má totiž nápad, spád i pointu.
Vydavatelství:
Argo
Rok:
2012
Překlad:
Oskar Reindl
86%
Jan Perniš
Úžasná povídka. Krátká a s neuvěřitelným spádem.
Přesně tenhle typ knížek mám rád. Nedlouhé a ve své podstatě vtipné, respektive vypointované.