Kniha 2 románu 1Q84 přináší mnohem více než jeho první část. Veškeré zmatky, které může čtenář pocítit při čtení prvního dílu, jsou vysvětleny a na řadu přichází hlubší dialogy a spádovost děje.

První díl románu, který napsal japonský autor Haruki Murakami, se totiž opravdu hemží tajemstvím a autor své postavy loupe jako cibuli. Postupně se tak čtenář dozvídá, jaký že život to hrdina vlastně vede, z čeho má největší trauma, jaké měl dětství, dospívání a čím se živí. Toho jsme ve druhém díle ušetřeni a můžeme se naplno věnovat ději. Ději, který už míří do finále a má více fatálních zvratů, které jsou čtenářům jistě příjemnější.

Kniha 1 totiž rozhodně nebyla uzavřený celek, rozehrála velmi rafinovanou hru, ve které se začal objevovat kromě tradičního světa ještě jeden a to se dvěma měsíci, které vidí hrdinka Aomame, profesionální vražedkyně, trenérka a platonicky zamilovaná žena do muže, který se podílel na literárním podvodu spočívajícím v přepsání příběhu vyprávěného 17letou dívkou. Příběhu, který popisuje svět, až moc nápadně podobný světu, ve kterém žije Aomame. A tady čtenář celou dobu napjatě očekává, cože to ten Murakami nakonec vymyslí, aby všechny tyto zběsilé fantazie dávaly smysl. Smysl dávají postupně, žádné překotné náhlé vysvětlení se neděje, a je potřeba si zvyknout, že jde opravdu o fantazijní svět, který se prostě nemusí zase tak vysvětlovat.

Zato autor přidává na intenzitě ve vztazích mezi hrdiny. K postavám, ať jsou v první části popsány sebedokonaleji, čtenář těžko hledá nějakou cestu či sympatie. Ve druhé části autor své hrdiny více zlidšťuje, jejich touhy se stávají touhami obyčejných lidí. Dokonce se objevují silné prvky v dialozích, kterým nechybí humor. Velmi působivě vyznívá rozhovor Tenga s jeho otcem umístěným v sanatoriu. Zvláštně citlivých rozhovorů je v druhé knize více. Dialog Aomame a její oběti, kterou přišla zabít, patří také mezi silná místa v příběhu.

Je vidět, že se autor v druhé knize snažil o dramatičtější ráz; mnoho hrdinů zmizí, či se jim stanou nepěkné věci. Tyto události dodávají textu na větší údernosti, protože i přes všechnu barvitost, fantazii a neobvyklé příhody, román přeci jen trochu nudí, a to především tam, kde autor popisuje motivy svých hrdinů. Děje se tak v podstatě před každým jednáním, kdy postava váhá a přemýšlí nad více variantami, což sice hezky dokresluje její motivy, ale leckdy se to zdá být už hranicemi. Stavy duše popisuje Murakami sice obratně, ale poněkud mechanicky. A tady jakoby čtenář postavy poznal do takového detailu, že jej už nepřekvapí další jejich krok.

Je otázka, co bude dál. Letos má vyjít třetí, poslední díl. Tak, jak jsou karty rozdané, se zdá, že půjde o další vršení fantazijních a vybájených situací, které děj ještě více zamotají. Je také pravděpodobné, že hrdinka, která si na konci druhého dílu strčila pistoli do pusy a začínala mačkat spoušť, přežije, ať půjde o přežití reálné, nebo žití v nějaké jiné dimenzi vzdálené našemu světu.

Hodnocení:

Poněkud zamotaný a zdlouhavý román s jednou obrovskou výhodou, a sice tou, že je stále lepší. Druhý díl příběhu, ve kterém vystupují neobvyklé postavy a kde vznikl ještě jiný svět, než na který jsme zvyklí, čtenáře překvapí náhlým humorem, skvělými dialogy a rázností děje. Ten ale ještě není dovršen, proto je potřeba počkat si na díl třetí.

Recenzi prvního dílu naleznete zde

Vydavatel:
Euromedia Group, k.s. – Odeon

Rok:
2012

Překlad:
Tomáš Jurkovič

70%

Alžběta Bublanová