Nobelovu cenu za literaturu získala Herta Müllerová

Výbor Švédské akademie ve Stockholmu se tento čtvrtek postaral o lehké překvapení, když letošní vítězkou Nobelovy ceny za literaturu vyhlásil německou spisovatelku rumunského původu Hertu Müllerovou.

Na jednoho z nejžhavějších kandidátů na zisk tohoto prestižního ocenění byl přitom letos pasován izraelský spisovatel Amos Oz, o němž se v souvislosti s Nobelovou cenou hovořilo již loni. Favorizováni byli také Haruki Murakami, Mario Vargas Llosa či alžírská novelistka žijící ve Francii Assia Djebarová. Z českých spisovatelů se šance připisovaly zejména dvojici Milan Kundera a Arnošt Lustig.

Prestižní ocenění však nakonec putuje do Německa do rukou šestapadesátileté Herty Müllerové, která se v roce 1953 narodila v západním Rumunsku do rodiny banátských Němců. V 70. letech vystudovala němčinu a rumunskou literaturu na Temešvárské univerzitě. Po škole pracovala nejdříve jako tlumočnice a překladatelka ve strojírenské továrně, odkud byla z politických důvodů vyhozena, později byla zaměstnaná v mateřské školce a dávala soukromé hodiny němčiny.

Literárně Müllerová debutovala v roce 1982 povídkovou sbírkou Niederungen (Údolí), která v Rumunsku vyšla v cenzurou značně okleštěné podobě. Před svojí emigrací do Německa v roce 1987, kdy se vdala za německého spisovatele Richarda Wagnera, jí ve vlasti vyšla ještě kniha Drückender Tango (Tísnivé tango). Do dnešního dne Herta Müllerová stihla publikovat přes dvě desítky titulů. Její knihy byly přeloženy do 24 světových jazyků. Pokud byste její dílo hledali v tuzemských knihkupectvích, v českém překladu byste ho bohužel zatím nenašli. Z jejích posledních románů jmenujme například Pas (1992) a Země zelených švestek (1993).

Německá autorka získala během své kariéry řadu literárních ocenění zejména v německy mluvících zemích. Jejím dosavadním největším úspěchem bylo získání Kleistovy ceny v roce 1997. V současnosti se v Německu v literárních kruzích hodně hovoří o jejím posledním literárním počinu s názvem Atemschaukel, jenž mapuje každodenní život v sovětských gulazích. Přestože se autorka ve svých dílech často zaobírá politickými tématy, především životem v totalitní společnosti, kritici vyzdvihují zejména její jedinečný jazykový cit. To dokládá i vyjádření Švédské akademie, které označilo Hertu Müllerovou za spisovatelku, která se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a na otevřenost prózy a líčí pocity odcizení.

Hertě Müllerové bude Nobelova cena společně s pamětní medailí a diplomem oficiálně předána až v rámci ceremoniálu, který proběhne v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela 10. prosince. Německá spisovatelka mimo to dostane 10 milionů švédských korun, tedy zhruba 25 milionů korun českých. Müllerová je teprve dvanáctou ženou, které se podařilo získat Nobelovo ocenění za literaturu, za posledních šest let je to však už třetí zástupkyně něžného pohlaví, které se to poštěstilo.

Pavel BestA