Hrad Rabí zve na koncert a prohlídku při svíčkách

Ačkoli turistická sezóna již přednedávnem definitivně skončila, řada tuzemských hradů a zámků dosud nezavřela své brány a i nadále připravuje pro potenciální návštěvníky bohatý kulturní program. Platí to i pro státní hrad Rabí v podhůří Šumavy, který pro nadcházející víkend přichystal několik zajímavých akcí.

Nepřehlédnutelný hradní areál tyčící se na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou má většina lidí spojený s osobou slavného husitského vojevůdce Jana Žižky, který zde utrpěl vážné poranění pravého oka. Jak přesně k tomu došlo, je dodnes nezodpovězenou otázkou. Podle některých kronikářů zasáhl při obléhání Rabí Žižku do tváře šíp. Jiní naopak tvrdí, že mu oko probodla tříska ze stromu. Buď jako buď, husitský hejtman byl okamžitě převezen do Prahy, kde se ho ujali slovutní lékaři, jimž se zřejmě alespoň zčásti podařilo Žižkovi zrak zachránit. Že husitský vojevůdce úplně u hradu v jihozápadních Čechách neoslepl, dokládá zejména jeho působení v pozdějších bitvách, kde měl mimo jiné „ranou palcátem zabít kněze pražanů.“ Těžko si přitom představit, že by se Žižkovi něco takového povedlo, kdyby byl úplně slepý. Historie hradu ovšem sahá mnohem dál, než jen k husitskému hejtmanovi. Vystavěn byl pravděpodobně na počátku 13. století německými hrabaty z Bogenu. Území totiž až do roku 1273 spadalo pod Bavorsko.

 
Později ale hrad získali Rýzmberkové, kteří ho proměnili v jednu velkou pevnost. Měli k tomu celkem pádný důvod. Rod totiž již od počátku husitských válek stál na katolické straně a tak bylo jen otázkou času, kdy k němu přitáhnou husité. Poprvé se tak stalo v roce 1420 a byl u toho i Jan Žižka. Hrad byl tehdy považovaný za nedobytný a proto do něj místní ukryli všechny své cennosti. Husité ho však dobyli a upálili zde sedm kněží a mnichů. Rodinu Půty z Rýzmberka, jemuž sídlo patřilo, ale Žižka nakonec ušetřil. To se ale obrátilo proti němu, neboť Půta hrad nechal opět opevnit a husitský hejtman se proto k němu musel o rok později vrátit. A právě tehdy zde byl vážně raněn do oka. Největší rozkvět zažilo Rabí na sklonku 15. století, kdy na hradě vládl Půta II. z Rýzmburka, který to dotáhl až na nejvyššího zemského soudce. Díky penězům, jež mu funkce přinesla, nechal sídlo přestavět. Právě přitom nesvěřit jen tak leckomu, ale rovnou slavnému Benediktu Rejtovi. Období prosperity však nemělo dlouhého trvání a v pozdějších letech hrad už jen chátral. Definitivní tečku za jeho slavným obdobím udělal velký požár v roce 1710. Od té doby je Rabí považované za největší hradní zříceninu v Čechách.

V posledních letech se na Hradě koná zajímavý kulturní program. Ten nekončí ani letos v prosinci. Naopak můžeme mluvit o tom, že o adventu naopak graduje. Tuto sobotu láká Rabí především rodiny s dětmi. V areálu totiž proběhne Mikulášské setkání. „V nebi plném andílků si pohrajete a zasoutěžíte v několika andělských zastaveních. U nebeské brány pak můžete pošeptat do ucha sv. Mikuláši svá tajná vánoční přání. Pro malé i velké zlobivce je připraveno začouzené peklíčko v hradním sklepení. Již nyní si Lucifer s čertíky připravuje malá šibalská překvapení a také pilně zapisuje do Knihy hříchů všechny špatné skutky,“ přibližuje průběh akce kastelán hradu Karel Broža. V neděli večer pak v místní konírně proběhne hodinový koncert vokálního kvintetu Hlasoplet z Plzně. „Hlasoplet své vystoupení staví na dokonalé harmonii dvou tenorů, barytonu a dvou basů, které se proplétají, doplňují, přeskakují, ustupují si z cesty, aby se nakonec spojily v jeden silný proud. To vše je doplněno o nenásilnou a lehkou inscenaci s použitím rekvizit a pohybů,“ dodává Broža.

 
Za návštěvu bude Rabí stát i další týden. V sobotu 12. prosince si vpodvečer totiž bude možné hradní areál projít při svíčkách. Prohlídka bude zaměřena na čas adventu a historii Vánoc. Dozvíte se tak kupříkladu, jak tyto svátky slavili naši předci. Po prohlídce se pak budete moci ohřát u jednoho z velkých ohňů na nádvoří a ochutnat svařené víno či čaj a následně se v konírně zaposlouchat do středověké hudby Gutta. A když už na Rabí budete, určitě se zajděte podívat na zdejší působivý židovský hřbitov. Založen byl před rokem 1724 a dnes je zapsaný mezi kulturní památky České republiky. Poslední pohřeb se na něm podle historických záznamů konal v roce 1911. Za pozornost zde stojí zejména náhrobek Benjamina, syna Jicchaka Segala z roku 1732. Kdo na něj údajně položí kamínek, a bude si něco nezištného přát, tomu se podle legendy přání splní.

Jan Perniš