Ian Anderson

Thick As A Brick 2

Kdyby Ianu Andersonovi v roce 1972 při nahrávání alba Thick As A Brick někdo řekl, že deska bude mít v o čtyřicet let později volné pokračování, asi by tomu těžko uvěřil.

Ian Anderson, špičkový flétnista s legendárním postojem na jedné noze, zpěvák a tvůrce nezaměnitelného zvuku Jethro Tull, se po delší odmlce uchýlil k bezprecedentnímu kroku; volně navázal na nejslavnější album Jethro Tull a v roce 2012, kdy je progrock již pro mnohé posluchače synonymem pravěku, vydal jeho pokračování: Thick As A Brick 2 s podtitulem Whatever happened to Gerald Bostock? Další zvláštností na celé události je fakt, že na tomto čistokrevném retro albu nefiguruje ani jeden původní hudebník Jethro Tull. A k obecnému překvapení – album zní naprosto autenticky.

Přiznám se, že jsem k albu přistupoval zpočátku velmi skepticky. Přece jenom, podobné pokusy o „návraty“ ať už hudebního žánru, soundu nebo zcela konkrétních hudebních paradigmat nezřídka končívaly fiaskem a pravdou je, že toto album skutečně není určeno lidem, kteří v hudbě hledají stále nová pojetí. Navzdory všem předpokladům je to však album kvalitní.

Přestože jde ryze koncepční desku, Thick As A Brick 2 se od svého 40letého předchůdce liší jednou podstatnou věcí – není koncipováno jako jediná skladba, ale má svou stopáž tradičně rozdělenou do samostatných skladeb s vlastními názvy. Nic to ovšem nemění na faktu, že stejně jako Thick As A Brick z roku 1972 disponuje „dvojka“ silnou hudebně myšlenkovou soudržností. Cituje motivy nejen z „jedničky“ (Old School Song) ale také sama ze sebe, což ovšem není myšleno ve smyslu sebevykrádání, právě naopak. Ověřuje se zde, že je vlastně úplně jedno, jestli je album „natrackované“, anebo spojené v jednu stopu – důležitá je hudebně myšlenková koheze a koherence, která albu nechybí.

Z jednotlivých skladeb můžeme vyzdvihnout především Swing It Far, která si z hlediska melodiky, harmonie i rytmiky nezadá s nejlepšími Andersonovými kompozicemi. From A Pebble Thrown zaujme staroanglickým dórským módem tolik typickým pro folkově laděné Jethro Tull melodie. Co se folkového zvuku týká, v tomto směru vyniká zvláště skladba Change Of Horses. Po několikátém poslechu dojdete k závěru, že album nemá slabší chvíle – buď se Vám celkově líbí, anebo ne. Pokud byla řeč o Andersonovi jako skladateli a flétnistovi, je nutné také okomentovat jeho pěvecký výkon, což byla jedna z věcí, ke kterým jsem přistupoval skepticky – nicméně i zde jsem byl příjemně překvapen. Jeho hlas v posledních letech zvláště na živých vystoupeních zněl velmi slabě a z jeho barvy se postupně stávalo sýpání horkého dechu. Přesto na albu vyznívá velmi dobře, sytě a co do barvy si téměř nezadá se čtyřicet let starou Thick As A Brick jedničkou!

Je až neuvěřitelné, jak retrospektivně znějící album může v dnešní době dobře fungovat. Paradoxně ani není tolik cítit absence skvělých hudebníků z Jethro Tull, především kytaristy Martina Barrea. Ian Anderson zkrátka všechno vzal na sebe a pohlídal si hudbu i zvuk, což je jedna z věcí, v kterých album vyniká. Jediná chyba, kterou lze albu vytknout, je fakt, že jej na první poslech nerozeznáte od starých nahrávek ze sedmdesátých let. A je to vlastně opravdu chyba…? Pro mnohé (včetně mě) ne.

Rok vydání:
2012

Žánr:
progresivní rock

Vydavatelství:
EMI

Seznam skladeb:

From A Pebble Thrown
Pebbles Instrumental
Might-have-beens
Upper Sixth Loan Shark
Banker Bets, Banker Wins
Swing It Far
Adrift and Dumfounded
Old School Song
Wootton Bassett Town
Power and Spirit
Give Till It Hurts
Cosy Corner
Shunt and Shuffle
A Change of Horses
Confessional
Kismet in Suburbia
What-ifs, Maybes and Might-have-beens

71%

Filip Tailor