J. D. Salinger

Autor jednoho slavného románu je mrtev

Ve středu 27. 1. zemřel ve věku 91 let slavný americký spisovatel, autor knihy Kdo chytá v žitě Jerome David Salinger. Podle prohlášení jeho syna Matthewa se tak stalo přirozenou cestou v jeho domě v New Hampshire.

Americký spisovatel Jerome David Salinger se narodil 1. ledna 1919 na newyorském Manhattanu do rodiny prosperujícího obchodníka s košer šunkou. Své literární nadání projevoval již na škole, kde účinkoval v několika divadelních inscenacích a také psal povídky „pod přikrývkou, v noci, za pomoci baterky„, jak sám později poznamenal. Některé z nich vyšly ve školním časopise.

Blížeji se k literatuře dostal v roce 1939, kdy začal navštěvovat kurzy tvůrčího psaní na Columbijské univerzitě v New Yorku. Jeho učitelem byl dlouholetý editor časopisu Story Whit Burnett, který si záhy všiml nesporného Salingerova talentu a na jaře roku 1940 mu otiskl první povídku nazvanou Mladí lidé, pojednávající o několika osobách bloudících světem bez životního cíle.

Do roku 1942, kdy Spojené státy vstoupily do druhé světové války, stihl Salinger vydat ještě několik dalších povídek. Poté byl naverbován do armády, kde se setkal s jiným velevýznamným americkým literátem, a sice s Ernestem Hemingwayem, který pracoval jako válečný dopisovatel v Paříži. Ten o něm a jeho spisovatelském nadání prý prohlásil: „Ježíši, on má teda fantastický talent,“. Pro Salingera bylo toto setkání velmi důležité, což zdůraznil v jednom ze svým nemnoha pozdějších dopisů.

Po skončení druhé světové války napsal Salinger pro magazín The New Yorker povídku s názvem Den jako stvořený pro banánové rybičky, povídku, která mu vůbec jako první přinesla kladné kritiky z řad odborníků. Teprve v roce 1951 vyšel jeho jediný a zároveň nejslavnější román Kdo chytá v žitě, který ihned po svém vydání zaznamenal nebývalý úspěch. Popis dospívání a ztráty nevinnosti hlavní postavy Holdena Caulfielda měl velký vliv především na dospívající čtenáře. Veřejnému zájmu, který jeho román vyvolal, se však Salinger vyhýbal. Stal se samotářem a pro mnohé lidi z jeho okolí také podivínem. Svůj dům proměnil v nedobytnou pevnost. Jeho poustevnický život dal vzniknout salingerovskému mýtu. Dodnes se o něm například traduje, že vstával již v pět hodin ráno a trávil u psacího stroje v malém betonovém bunkru s průhlednou střechou více jak patnáct hodin denně.

Poslední povídky publikoval Salinger v roce 1965 a od roku 1980 se vyhýbal jakémukoli kontaktu s médii. Pozornost na sebe znovu strhnul až v roce 2009, když u amerického federálního soudu podal žalobu proti autorovi díla, které je údajně odvozené z jeho Kdo chytá v žitě. Soud vydání knihy pozastavil.

Pavla Šuráňová