Jak se píše hudba k divadelnímu představení?
Rozhovor se skladatelem a pianistou Zdeňkem Králem, který komponuje hudbu v divadlech po celé ČR. Spolupracuje především s Divadlem Husa na provázku, Hadivadlem a Divadlem v Celetné.
Divadelní představení je živý organismus, až do poslední generálky se může vše měnit. Kdy odevzdává svou práci skladatel?
Většinou posílám první nápady po přečtení scénáře a konzultaci s režisérem. Pak se vše cizeluje, dopracovává, posunuje a přizpůsobuje vzájemně – hudba inscenaci a inscenace hudbě. Pokud je vůle na obou stranách, mělo by být vše jasné minimálně před generálkami, protože i herci si musí na existenci hudby zvyknout.
Kolik informací je potřeba mít předtím, než se můžete pustit do práce na divadelní kompozici/hudební složce k představení? Čtete detailně scénář, účastníte se zkoušek?
Pokouším se vyzvědět od režiséra, jakým směrem chce představení vést, abychom nešli každý jiným směrem. Pak čtu scénář. Důležité je také pojetí scény a samotný prostor divadla. Komorní sál snese intimější hudbu, ale velký sál potřebuje i plnější hudební plochy. Dokončování je za chodu, kdy se účastním zkoušek.
Hudba je abstraktní umění, je složité sdělit si s režisérem a dramaturgem vzájemně své představy?
Ani ne. Jde vlastně o pocity, které všichni známe, o vyznění. Pokud se ti lidé znají z předchozí práce, mají k sobě důvěru a pracují samostatně. Mám za sebou přes 50 scénických hudeb, tak už se většinou setkávám s tím, že je mi ponechána svoboda to udělat po svém, při respektování režisérovy základní představy. Ale třeba se svou ženou jsme pracovali naposled tak (na Hamletovi), že mi žena řekla představu, a já jsem ji hned na iPadu převedl do hudby.
Jak skladatel pozná, že už je práce připravena k předání? Máte někdy zpětně pocit, že byste to napsal ještě trochu jinak?
Předání není definitivní tečka. To se stane málokdy. Předání znamená, že jsem zhotovil surový materiál. Pak třeba na zkoušce vidím a slyším, že nějaké místo chce něco jiného, takže často věci dodělávám a předělávám až do generálek, dokud nejsem spokojený. Člověk si pak na tu hudbu postupně zvykne (jak se pořád opakují zkoušky) a zpětně už má málokdy pocit, že se to má předělat. Je to (stejně jako celé představení) někde zastavený čas a prostor. Přitom vy se stále pohybujete dál, ale je zbytečné do toho později zasahovat (po premiéře)… představení má beztak svůj poločas rozpadu…
Na co se nyní připravujete (myšleno z práce na divadelní hudbě)?
Připravuji s Jiřím Jelínkem písničkovou pohádku do pražského divadla Minor. Pracovali jsme spolu už nejméně 10x, takže pracujeme samostatně a v podstatě přes mail. Také jsem teď začal pracovat s Lubošem Balákem na představení Nekorektní skeče (s Josefem Poláškem, Lukášem Pavláskem a Jakubem Žáčkem), kam píši písničky a sám v něm hraji a zpívám. Divadelní písničky jsou vůbec má nejoblíbenější disciplína. Chystám se na zakázku reinstrumentovat jednu operetu. Hudebně-divadelní vyznění by měl mít i nový projekt s Tomášem Matonohou Schpeibleen & Hoorveen.