James Ensor

20. 10. 2009 – 4. 2. 2010

Musée d´Orsay

Zatímco abstraktní obrazy Vasilije Kandinského nedávno opustily Paříž a zamířily za oceán do New Yorku, opačným směrem se vydala plátna belgického malíře Jamese Ensora, aby se na několik měsíců usídlila v pařížském Musée d´Orsay.

Výstava vznikla při příležitosti dvojího jubilea slavného vlámského autora. Na přelomu roku si totiž nejdříve připomeneme výročí šedesáti let od jeho smrti a začátkem následujícího roku to bude již celých sto padesát let, co se James Ensor narodil v malém belgickém městě Ostende, kde strávil většinu svého života. Stejnou expozici, jakou si v těchto dnech mohou prohlédnout návštěvníci Musée d´Orsay, již o prázdninách obdivovaly davy Newyorčanů v Muzeu moderního umění.

Stejně jako osud řady jiných významných umělců ani ten Ensorů nebyl zrovna jednoduchý. Slavný vlámský autor dokonce v době, kdy mu táhlo na čtyřicet let vážně uvažoval o tom, že rozprodá veškeré malířské náčiní a začne se věnovat jinému zaměstnání. Naštěstí tak nakonec neučinil a u malířství vydržel. A dodejme, že udělal dobře.

Nakolik Ensorovu tvorbu ovlivnilo magické prostředí rodného města a nakolik jeho osobní problémy, je otázkou. Faktem však zůstává, že malíř po většinu života trpěl žaludečními vředy, a tím, že mu v mládí rodiče zakázali oženit se s dívkou, kterou velice miloval.

Ensorovy malby a grafické práce byly zpočátku širokou veřejností odmítány s poukazem na jejich skandálnost. Postupně si však své příznivce našly, což dokládá i skutečnost, že Ensor byl v roce 1929 za umělecké zásluhy pasován belgickým králem Albertem na barona.

Retrospektivní výstava, v rámci níž je možné prohlédnout si na sto dvacet malířových obrazů, kreseb a grafik, umožňuje návštěvníkům seznámit se všemi uměleckými etapami, jimiž Ensor v průběhu svého života prošel. Na zdech tak nemohou chybět obrazy měšťanských salonů, klasické portréty a zátiší a zejména pak plátna, na nichž Ensor rozvinul svůj ústřední motiv, jímž se stal karneval a jeho všudypřítomné masky. Ensor ale nebyl jen malířem. Pokoušel se kupříkladu prorazit i jako literát, choreograf, scénograf či jako hudební skladatel. Nakonec ho však přece jen proslavily jeho obrazy, které později ovlivnily německé expresionisty zejména Emila Noldeho a také surrealisty.

Jeho plátna byla od počátku satirická, naplněná hořkým humorem a sžíravou ironií. Ensor se přitom nevyhýbal ani karikaturám. Jedním z jeho nejslavnějších obrazů je i Kristův vjezd do Bruselu (1888), na němž se podle všeho v roli Krista přinášejícího spásu sám zpodobnil. Toto plátno si bohužel návštěvníci Musée d´Orsay nebudou moci prohlédnout, neboť ho Getty Museum odmítlo do Paříže zapůjčit.

Kde:
Musée d´Orsay
1, rue de la Légion d’Honneur
75007 Paris

Otevřeno:
denně kromě pondělí od 9:30 – 18:00
ve čtvrtek až do 21:45

Vstupné
Plné: 8,- Euro
Snížené: 5,5,- Euro
Mládež z EU do 26 let: Zdarma

Pavel BestA