Jörn Utzon

Dánské plachtoví v Sydney.

Před několika málo dny, v sobotu 29. listopadu, zemřel ve věku 90 let známý dánský architekt, autor slavné opery v australském Sydney, Jörn Utzon.

Hned následujícího večera se stále svítící symbol Sydney na hodinu zahalil do tmy. Vedení opery tímto gestem uctilo památku dánského génia, který v roce 1967 pro neshody s australskými úřady, rezignoval na místo šéfarchitekta budovy opery a nadobro z Austrálie odcestoval. Do země se poprvé vrátil až za dlouhých šestatřicet let v roce 2003, aby převzal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.

Životní příběh Jörna Utzona se začal psát v roce 1918 v dánské Kodani.  A jeho autor, jak dále uvidíme, měl jistě velmi dobrý smysl pro zápletku a dramatičnost. Utzon záhy po úspěšném absolvování Královské akademie krásných umění v roce 1942 začal pracovat u jiného, tehdy již známého, severského architekta Fina Alvara Aalta. Následně, za svého stipendijního pobytu v USA, Utzon navštívil i architektonickou kancelář Franka Lloyda Wrighta v Arizoně.

Zlomovým rokem v jeho životě se ale stal bezesporu rok 1957. Tehdy se téměř neznámý devětatřicetiletý Utzon přihlásil do mezinárodní soutěže na novou operní budovu. Jeho návrh byl ale podle očekávání vyřazen. Jenže osud chtěl jinak. Do místnosti s jednotlivými pracemi se na poslední chvíli dostavil i meškající světoznámý americký architekt finského původu Eero Saarinen a ještě jednou si všechny vyřazené projekty prohlédl. Zavržený Utzonův návrh vytáhl a přesvědčil zbylé kolegy, že tohle je ten pravý.

Opera v Sydney se potom podle Utzonových návrhů skutečně začala stavět. Jenže roky utíkaly a náklady na stavbu neutěšeně narůstaly. Projekt ve svém výsledku nakonec spolykal více než čtrnáctinásobek toho, za co měl být původně postaven. Navíc se přidaly problémy politické. Po roztržce s australskými úřady se Utzon vzdal místa šéfarchitekta a opustil Austrálii.

Opera byla definitivně dokončena až v roce 1973. Na její slavnostní otevření, ale Jörn Utzon nebyl nepozván. Samotná stavba opery v Sydney pro něho znamenala  zároveň umělecký vrchol i pád. Po konfliktu v Austrálii se totiž dánskému architektovi už nikdy nepodařilo získat zakázku podobného významu.

Ocenění se Utzonovi dostalo až ke konci života. V roce 2003 získal Pritzkerovu cenu a o tři roky později byla opera prohlášena světovou kulturní památkou UNESCO.

Pavel BestA