Předchozí článek
Ve Valdštejnské jízdárně vystavuje Joža Úprka
Publikováno 14 Lis 2011
Národní galerie ve spolupráci s Nadací Evropské Slovácko uspořádala výstavu pozapomenutého moravského malíře a grafika Joži Úprky, kterou si v těchto dnech mohou zájemci prohlédnout v prostorách Valdštejnské jízdárny.
Expozice, obsahující přibližně sto menších i rozměrnějších obrazů, je rozdělena do několika tematických okruhů. Nepřehlédnutelnou dominantou celé výstavy je pak Úprkův obraz Krista z roku 1889, který je umístěný přímo u hlavního vstupu v části věnované plátnům s náboženskou tématikou. Další místnosti jsou pak věnované autorovým portrétům, venkovským slavnostem, svátkům a také práci na poli. Návštěvníci se mimoto mohou těšit na jedno z nejdůležitějších Úprkových pláten – Kněždubskou jízdu králů z roku 1897, kdy se konala malířova první souborová výstava v Topičově saloně v Praze.
Přestože Joža Úprka prožil nemalou část svého života v zahraničí, kde také několik let studoval, celoživotní inspirací se mu stal moravský venkov, zejména pak oblast Slovácka. Právě proto je Úprka považován především za folklórního malíře, nebo dokonce za dokumentaristu lidové kultury. Prostřednictvím svých děl totiž realisticky zobrazuje život na vesnici, lidskou soudružnost a společnost, ve které jsou mezilidské vztahy důležitější než materiální svět. Často přitom používá sytě červenou barvu, která má ještě více zdůraznit tradičnost obsahu obrazu.
Předmětem jeho maleb jsou postavy oblečené do výrazně barevných krojů zarámované slunnou jihomoravskou krajinou. „Úprka nebyl pouhý folklorní malíř, chtěli jsme ho vrátit do světa umění. Představit jej jako velkého malíře evropského rozměru, jehož nejlepší díla jsou srovnatelná s francouzskými postimpresionisty,“ vysvětlil jeden z autorů výstavy, bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák. S tím však bohužel nelze souhlasit. Úprkovy obrazy totiž ani v nejmenším nesnesou srovnání s plátny Clauda Moneta, Augusta Renoira, či Paula Cézanna a to jak po stránce námětové, tak zejména po stránce technické.
Díky organizační pomoci svého spolužáka Alfonse Muchy se Joža Úprka v roce 1894 zúčastnil slavného pařížského Salónu, kde bylo možné spatřit jeho obraz s názvem Pouť svatého Antonínka. Ten dokonce od poroty získal cenu Mention honorable. Letos byla navíc rodákovi z moravských Kněždub během dožínkové pouti, na zdi kaple svatého Antonína, odhalena měděná pamětní deska z díla sochaře Otmara Olivy.
Zajímavým zpestřením expozice jsou pak črty, skici a studie, které jsou umístěné v zadní části výstavních prostor a jsou zpravidla nakresleny tuší. U velkých pláten převažují olejomalby. Výstavu, která je ve Valdštejnské jízdárně k vidění do 22. ledna 2012, připravila Národní galerie u příležitosti umělcových 150. narozenin.
Výstava se uskuteční od 23. 9. 2011 do 22. 1. 2012
Kde:
Národní galerie v Praze
Valdštejnská jízdárna
Praha 1, Valdštejnská 3
Otevřeno:
úterý až neděle 10:00 – 18:00
Vstupné:
Plné: 150,-Kč
Zlevněné: 80,-Kč
Zdeňka Rauchová
To jsem rád, že jsem konečně našel nějakou objektivní recenzi. Už se mi musím říct dost zajídaly ty oslavné články na naprosto podprůměrné obrazy pana Úprky. Je vidět, že umění dneska rozumí málokdo… Galerie si zaplatí jednoho novináře, aby o její výstavě napsal dobrou recenzi a všichni ostatní to jenom oprásknou. E-kultura je naštěstí ůplně jiná. Moc se mi líbí, že zdejší novináři se nebojí říct vlastní názor, i když tím jdou často proti hlavnímu proudu.
Pro mě byla výstava velkým zklamáním. Všude se dočítám o jak dobré obrazy jde, a pak když člověk vidí skutečnost, tak je mu málem do breku. To je tak dobré do nějakého národopisného muzea, nebo na stěny folklórního kroužku a ne, aby to viselo v prostorách Národní galerie.
Přesně tak! Pan Joža Úprka byl jedním slovem břídil!
Břídil! To snad nemyslíte vážně. Je zřejmé, že výtvarnému umění vůbec nerozumíte. Pan Úprka je naprosto unikátní malíř, který si zaslouží, aby jeho díla visela v těch nejslavnějších výstavních síních. Podařilo se mu totiž vytvořit naprosto ojedinělý výtvarný projev, který čerpá z moravského folklóru.
Unikátní styl? To snad ani nemůžete myslet vážně. Vždyť tenhle člověk žil v době, kdy už světu vládl kubismus a abstrakce a pan Úprka ustrnul někde u romantismu, nebo romantického historismu.
To ale není vůbec pravda. Úprkovy obrazy lze zařadit do specifické kategorie folklórního postimpresionismus. Právě tím je Úprka naprosto ojedinělý. Nejen tedy způsobem ztvárnění, ale zejména volbou venkovských témat. Dá se říci, že z podobného podhoubí, a sice ruského folklóru pak čerpal i jiný významný, světově proslulý malíř Vasilij Kandinskij.
Společně s výstavou Václava Radimského představuje Joža Úprka to nejhorší, co lze dnes v Praze vidět. Zajímalo by mě, kde na takové s***** páni kurátoři chodí.
Neprostý souhlas. Jde o kýč!!!