Předchozí článek
Kaplického Rejnok by se přeci jen mohl dočkat realizace
Publikováno 09 Čvn 2015
Zatímco v Praze asi knihovna navržená Janem Kaplickým, pro niž se vžilo označení Chobotnice, jen tak nevyroste, v Českých Budějovicích by se v dohledné době mohli jednou stavbou od tohoto světoznámého architekta pochlubit. Jihočeská společnost přátel hudby, která si před lety nechala od Kaplického navrhnout budovu Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka přezdívanou kvůli svému vzhledu Rejnok, totiž před přednedávnem oživila snahy o její postavení.
Je to již dlouhých sedm let od chvíle, kdy Jan Kaplický veřejnosti slavnostně představil svůj futuristický návrh multifunkčního centra pro České Budějovice. Psal se tehdy rok 2008 a takřka ve všech tuzemských novinách se bylo možné dočíst, že výstavbě nejmodernější koncertní síně v České republice nestojí prakticky nic v cestě. Tvrdili to jak organizátoři projektu, tak vedení města. Přesto ale dodnes ve Čtyřech dvorech u českobudějovického sídliště Máj stojí rozpadající se kasárna, z níž budou co nevidět jen nevzhledné ruiny, namísto trojúhelníkovité budovy s hladkou černou střechou zprohýbanou do dvou boulí připomínající výčnělky chránící oči rejnoka. Právě takovou podobu dal totiž významný tuzemský architekt ověnčený Stirlingovou cenou svému návrhu. Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka mělo tehdy krom jiného vyřešit složitou situaci Jihočeské komorní filharmonie, jež zde měla najít své nové útočiště i působiště.
Výstavbu futuristického paláce, jehož první skicu si Kaplický načrtnul podle vlastních slov v letadle, do určité míry zkomplikovala architektova předčasná smrt v lednu roku 2009. Ačkoli Kaplický stihnul pro budovu navrhnout velkou část interiéru, včetně schodiště a židlí, některé drobné detaily zůstaly přesto nedořešeny. K jejich dotažení byla přizvána Kaplického dlouholetá spolupracovnice a partnerka, Eva Jiřičná, jež se následně ujala i prací na dokumentaci nutné pro získání územního rozhodnutí. „O prázdninách začala Eva Jiřičná pracovat na dokumentaci pro územní rozhodnutí, které bychom chtěli získat v příštím pololetí,“ hlásil v roce 2010 předseda Jihočeské společnosti přátel hudby Antonín Kazil. Územní rozhodnutí Koncertní a kongresové centrum skutečně získalo. Stalo se tak ale až v roce 2013. Pak se ovšem výstavba multifunkčního areálu začala výrazně komplikovat. Kvůli nejasnostem okolo investora, který měl stavbu za dvě miliardy zafinancovat, vystavili českobudějovičtí radní na začátku roku 2014 projektu stopku.
„Minulá radnice poslala projekt k ledu a to zcela ze soukromých pohnutek a zájmů,“ myslí si Antonín Kazil. Na podzim loňského roku ovšem prošlo českobudějovické zastupitelstvo po komunálních volbách výraznou proměnou. To současné je přitom záměru na výstavbu budovy, která by měla kromě dvou koncertních sálů s kapacitou 1000 a 400 diváků, nabídnout také prostory k pořádání kongresů, výstav, plesů a divadelních představení, nakloněno výrazně pozitivněji, než to minulé. Dokládají to mimo jiné i slova českobudějovického náměstka primátora pro dopravu a územní rozvoj Františka Konečného. „Realizace stavby „rejnoka“ podle návrhu architekta Jana Kaplického by byla pro město České Budějovice a i pro celou ČR bohulibým počinem. Osobně bych takovou unikátní stavbu uvítal,“ nechal se slyšet na přímý dotaz e-kultury na to, co si o znovuoživeném záměru Jihočeské společnosti přátel hudby myslí.
Základní problém spojený s výstavbou Rejnoka zůstává ovšem i po letech stejný. Dodnes se totiž nepodařilo uspokojivě vysvětlit, z jakých peněz by měla být realizace projektu financována. „Sehnat peníze na stavbu není jednoduché, ne však nemožné. Snahy o realizaci stavby v minulosti ztroskotaly na hlouposti některých radních, kteří nepochopili, že se takové peníze nedají sehnat do 6 měsíců, jak si vymysleli. Kdybychom stavěli kozí chlívek, možné by to bylo, ale na stavbu takového rozměru, kde můžete jednat s investory až po vydání územního rozhodnutí, to nejde, což snad pochopí každý logicky uvažující člověk,“ upozorňuje Antonín Kazil. Podle něj se Rejnok bude ucházet i o podporu z programu evropských dotací IROP. Z něj je ale možné získat maximálně třetinu odhadované částky. Předseda Jihočeské společnosti přátel hudby zároveň vyvrátil fámy některých novinářů o tom, že o financování stavby v minulosti vyjednával s firmou ČEZ, nebo ruským TVELem, zabývajícím se výrobou paliva pro jaderné elektrárny. Na nalezení vhodného investora se podle jeho slov i nadále intenzivně pracuje. Pokud by se ho podařilo získat a následně obdržet i stavební povolení, mohl by Rejnok ve Čtyřech dvorech vyrůst už za několik málo let. „Věřím, že toto nádherné dílo bude nejenom architektonickou ozdobou Českých Budějovic, kterou zvláště moderní část města postrádá, ale bude také kulturní oázou pro celý region. Konečně budeme moci navázat na nejen historickou kulturní osu Budějovice- Linec- Vídeň- Salzburg,“ přeje si Antonín Kazil.
Pavel BestA
Na jedné straně bych projektu přál, aby se dočkal realizace, na druhé si ale myslím, že je to naprosto nereálné. Snad se mýlím.
Nevím, proč by to mělo být nereálné. Když mohou podobné stavby vznikat na západ od nás, tak proč by nemohly vznikat i u nás. Jde o to jen chtít…
Mě tedy Kaplického návrhy, ať už jde o chobotnici, nebo rejnoka, nijak nenadchly. Jsou sice originální, ale nekonvenují s mým pohledem na to, co je v architektuře hezké a příjemné na pohled a užívání.
Osobně si hlavně nemyslím, že by se měly realizovat návrhy mrtvých architektů. Jednou to ten člověk nestihl postavit a tím by to podle mě mělo skončit. S veškerou úctou ke Kaplickému…
Něco tak drahého v Českých Budějovicích nemůže vyrůst.
Češi jsou neuvěřitelní škarohlídi. Návrh od pana Kaplického je fantastický a zasloužil by si realizaci. Proto je třeba udělat vše možné, aby skutečně vzniknul. Dneska je navíc na stavění podobných budov ideální čas. Část peněz totiž zaplatí Evropská unie, a zbytek může financovat město. Hlvně tak ale vznikne něco nadčasového, co nelze penězi vyvážit.
Budova každopádně budí rozporuplné reakce jako koneckonců vše co Kaplický vytvořil.