Karlštejn zahajuje hlavní sezónu. Lákat bude na poklady

Mimořádně nabitý kulturní program by měl letos po celý rok nabízet hrad Karlštejn. Stane se totiž jedním z center, v němž se bude připomínat 700. výročí od narození českého krále a římského císaře Karla IV., za něhož zde bude sloužena i zádušní mše. Zároveň na hradě budou pokračovat opravy některých prostor a proběhne tu řada zajímavých akcí a výstav.

Uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras se již přes šest století tyčí robustní, ale přesto elegantní hradby a věže jednoho z nejvýznamnějších tuzemských hradů. V době obrozenectví se mu říkalo Karlův Týn, dnes mu však u nás neřekne nikdo jinak než Karlštejn. Základní kámen gotického sídla položil v létě roku 1348 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Podle nejnovějších výzkumů mělo jít zprvu o nevelkou rezidenci určenou pro soukromé účely. Teprve později došel Karel IV. k závěru, že hrad by bylo možné rozšířit a dát mu i dalších funkce. Stalo se tak okolo roku 1356. Plány výstavby byly proto upraveny a sídlo bylo od té chvíle budováno s cílem uložit zde následně královské poklady, v čele s říšskými korunovačními klenoty a svatými relikviemi. Ústředním posvátným prostorem hradu se roku 1365 stala kaple sv. Kříže, sloužící od té doby coby soukromá modlitebna a pokladnice. Obrazově ji vyzdobil mistr Theodorik a členové jeho umělecké dílny, kteří stáli za vznikem 129 deskových a nástěnných maleb. České korunovační klenoty byly v kapli s překrásným zlaceným stropem uloženy až po Karlově smrti, za vlády jeho syna Václava IV.

Ačkoli má většina lidí hrad spojený s těmito honosnými funkcemi, stal se svého času dějištěm mimořádně krvavého příběhu. V 16. století se totiž purkrabím na Karlštejně stal Jan Bechyně z Lažan, jehož manželka Kateřina se do dějin zapsala hrůzostrašnými činy, díky nimž se jí později začalo přezdívat česká Čachtická paní. Ty podle všeho páchala nejprve ve tvrzi na Pičíně, v jehož sklepeních mučila a vraždila své služebné. „Střídavě polévala své oběti ledovou a vroucí vodou, vytrhávala jim maso z těla, stahovala je z kůže, pálila jim obnažené svaly vroucím tukem a rány ke své potěše a k utrpení umírajících sypala solí,“ dozvídáme se. Později ale Kateřina odešla za svým manželem na Karlštejn, kde ve svých děsivých činech pokračovala. Těla mrtvých utýraných děveček prý dokonce bezcitně vyhazovala hradním záchodem na smetiště plné fekálií. O jejích zločinech se naštěstí doslechl zdejší děkan, jímž byl kronikář Václav Hájek z Libočan, který Kateřinu pohnal až před soud. Sadisticky založená šlechtična byla nakonec za 14 prokázaných vražd odsouzena k trestu smrti. Následně byla Kateřina Bechyňová z Lažan svržena do hladomorny ve věži Mihulka, kde zemřela na celkové vysílení organismu. Krátce před smrtí si údajně snědla konečky vlastních prstů.

Letošní výstavní program by se na Karlštejně měl nést ve znamení 700. výročí od narození českého krále a římského císaře Karla IV. Toto úterý odstartuje na hradě, který loni navštívilo 218 000 lidí, hlavní sezóna. To znamená, že sídlo nebude už otevřené jen o víkendech, ale denně kromě pondělí a to od 9:30 do 16:00. Během března si však zájemci budou moci projít pouze první návštěvní okruh, který zahrnuje prohlídku soukromých a reprezentačních prostor císaře Karla IV. V rámci něj je možné navštívit Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Mariánské nádvoří, Karlovu ložnici, v níž je k vidění císařova bohatě vyřezávaná postel, Audienční síň, Hodovní síň, Hradní pokladnice i Klenotnice. „Kromě výše jmenovaných vzácností si mohou turisté v rámci prvního okruhu prohlédnout také bývalé hradní vězení v přízemí Mariánské věže. Na této trase je rovněž vystavena kopie české svatováclavské koruny,“ přibližuje další zajímavosti, které lidé mohou během března na Karlštejně spatřit, publicistka Romana Šimková.

Od dubna se již lidé mohou těšit na všechny tři obvyklé návštěvnické okruhy, v rámci nichž lze zavítat i do kaple sv. Kříže. Navíc bude na hradě zahájena výstava Karlštejnského pokladu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Ta podle organizátorů nabídne velké množství vzácných středověkých exponátů, například nádoby, spony, knoflíčky a brože, které byly nalezeny při přestavbě Karlštejna v 19. století. V den narození Karla IV., tedy 14. května, bude hrad v Rytířském sále hostit přednášku o českém království za vlády Otce vlasti. O den později je v plánu zádušní mše za někdejšího císaře. „Počátkem června se opět uskuteční tradiční akce Královský průvod, v červenci a v srpnu proběhnou pro veřejnost večerní a noční prohlídky, nebudou chybět koncerty a divadelní představení, koncem srpna Hradozámecká noc a poslední víkend v září akce Karlštejnské vinobraní,“ přibližuje další program místní kastelán. Po celý rok by na hradě měly pokračovat opravy hradeb pod budovou purkrabství a rekonstrukce vybraných oken a dveří po celém hradě.

Pavel BestA