Kdo byl Harold Pinter?

Portrét britského dramatika

Přesně na Štědrý den 24. prosince 2008 zemřel ve věku 78 let nejvýznamnější britský dramatik druhé poloviny 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005 Harold Pinter.

Příčinou jeho smrti byla podle všeho rakovina jater, se kterou Pinter neúspěšně bojoval již od roku 2001 a která mu v roce 2005 znemožnila osobně převzít slavnou Nobelovu cenu. V rámci vysílaného projevu k příležitosti převzetí této ceny mimo jiné poznamenal: „Invaze do Iráku byla loupežným aktem, aktem skrytého státního terorismu demonstrující naprosté opovržení pro koncepci mezinárodního práva.“

Byla to právě politika, které se v posledních letech svého života Harold Pinter věnoval nejvíce. V roce 2005 dokonce skončil s psaním divadelních her, aby se mohl plně soustředit na svou politickou činnost. Ta začala v roce 1973 po zavraždění tehdejšího chilského prezidenta Salvatora Allendeho. Jeho aktivita od té doby již neustala. V 80. letech Pinter kritizoval politiku Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana. V 90. letech odsoudil první válku v Perském zálivu (1991), bombardování Jugoslávie vzdušnými silami NATO (1999) a později i invazi Spojených států do Afghánistánu (2001). V posledních letech vystupoval především jako jeden z nejhlasitějších a nejtvrdších odpůrců politiky amerického prezidenta George Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira.

Harold Pinter ovšem nebyl jen kritik angloamerické expanzivní politiky, ale především geniální dramatik. Narodil se 10. října 1930 v londýnském East Endu do rodiny židovského krejčího. Krátce studoval na Královské akademii dramatických umění, studia však nikdy nedokončil. Kvůli svému pacifismu odmítl vstoupit do armády, což mu způsobilo řadu nepříjemností. Zprvu se věnoval básnické tvorbě. Svá díla v této době vydával pod pseudonymem Harold Pinta. Od roku 1949 účinkoval v divadle pod pseudonymem David Baron. Teprve koncem 50. let se začal věnovat psaní divadelních her.

Pinterova tvorba byla ovlivněna především absurdním dramatem a Artaudovým divadlem krutosti. Proslavily ho zejména komedie hrozby (comedies of menace), v nichž se na malém, úzce vymezeném prostoru odehrávají složitá mezilidská dramata. Jeho díla tak navazují na beckettovské a kafkovské vidění světa. Zabývají se moderními mezilidskými vztahy. Hlavní motivy Pinterových her jsou přitom pocity viny, strachu, zmaru či touhy.

Harold Pinter působil nejen jako divadelní režisér, ale také jako filmový scénárista. V průběhu svého života vytvořil či se spolupodílel na tvorbě dvaadvaceti filmových scénářů. Asi nejznámější z nich je scénář k filmové adaptaci slavného románu Johna Fowlese Francouzova milenka, kde se vedle sebe představili Jeremy Irons a Meryl Streepová.

K nejznámějším Pinterovým dramatům patří Narozeniny (1957), Správce (1959), a Návrat domů (1964).

Byl to velký fanoušek kriketu, předseda Gaieties Cricket Clubu, politický aktivista, od roku 1973 režisér v National Theatre a především geniální dramatik.

Pavel BestA