Program kina Pilotů se naplno rozletí už v dubnu
Zatímco plánovaná rekonstrukce Bio Oka byla přesunuta na léto, jiné významné promítací prostory již za sebou omlazující kůru mají a brzy se do nich vrátí diváci. Řeč je o vršovickém kině Pilotů, které oficiálně zahájí svou činnost 6. dubna premiérou filmu Petra Václava Nikdy nejsme sami, který byl minulý měsíc ke zhlédnutí na Berlinale.
V posledních několika málo letech jsme v hlavním městě svědky sympatických snah o postupné obnovování kdysi význačných biografů, z nichž většina zanikla během hektických 90. let. Už před dvěma lety se provoz opět rozběhl v někdejším kině Bio Illusion, z něhož se stal multikulturní podnik Royal. Jeho noví majitelé ho zařídili v duchu první republiky a začali v něm kromě promítání filmů, pořádat také koncerty a hrát divadelní představení. Na podzim loňského roku se oživení dočkalo i kino Dlabačov v Břevnově, které také neláká jen na umělecké snímky, ale je do něj možné zajít na divadlo, nebo v něm posedět v příjemné kavárně. Velmi nadějně to nyní vypadá také se znovuotevřením Kina 64 U hradeb, v němž se v 60. letech odehrála řada premiér významných snímků československé nové vlny, mimo jiné i Starců na chmelu. Některá ze slavných pražských kin minulosti ale jen tak své brány neotevřou, jestli vůbec kdy. Platí to zejména pro Ořechovku, jejíž obnovu znemožňuje vleklý a dosud neukončený soudní spor o vlastnictví budovy. Také s neméně věhlasnou Alfou v Paláci u Stýblů to nevypadá dobře. V pasáži přitom kdysi bývalo Divadlo Oldřicha Nového a v 60. letech divadlo Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Kino navíc bylo velmi unikátní. „Šlo o jedno ze dvou 70milimetrových kin v Praze,“ připomíná filmový historik Martin Plitz.
Na konci měsíce února skončily po třech měsících opravy někdejšího kina Pilotů v Donské ulici ve Vršovicích. „Interiéry byly dost zdevastované, z původní architektury se zachovaly jen části,“ nechal se pro Lidové noviny slyšet nový provozovatel Jan Macola, producent ze společnosti Mimesis Film. Kino podobně jako řada dalších zkrachovalo v polovině 90. let. Jeho historie přitom sahá až do počátků minulého století. Tehdy se ovšem promítalo ještě v zahradě. Činžovní dům, kam se následně přesunulo, byl v Donské ulici postaven v polovině 30. let. Název dal biografu někdejší Svaz československých pilotů, který byl tehdy provozovatelem sálu, jenž měl kapacitu úctyhodných tří set míst. Po krachu kina v jeho prostorách nějaký čas fungoval místní punkový klub. Dát sál opět do provozuschopného stavu nebylo nic jednoduchého. Rekonstrukce byla z větší částí financována ze soukromých zdrojů. „Dostali jsme grant od Státního fondu kinematografie, který stačil na nákup zhruba poloviny technologického vybavení,“ dodal Jan Macola.
Původní prostor se nynější provozovatel rozhodl přepažit a vytvořit tak z jednoho sálu dva. Po tříměsíční rekonstrukci se dokonce v kině Pilotů již rozběhl zkušební provoz. Jedním z prvních filmů, který zde bylo možné zhlédnout, se stal snímek Ave Caesar! Komedie bratří Coenů přitom minulý měsíc otvírala hlavní sekci Berlinale. Z dalších zajímavých současných filmových lahůdek si lidé do vršovického kina mohou zajít na Osm hrozných, Dánskou dívku, nebo drama Ma Ma, jež bylo poprvé v Čechách uvedeno během festivalu španělských filmů La Película. Promítání ovšem zatím probíhá jen v jednom sále. Ten druhý bude zprovozněn až 6. dubna, na kdy je naplánované oficiální otevření biografu. Kino Pilotů by podle Macoly nemělo být konkurencí artových kin jako je Aero, nebo Bio Oko, ale nabízet trochu jiný program, který současnou nabídku rozšíří. Promítat by se zde měly snímky, na něž v distribuci ostatních kin nezbývá místo. K vidění tu tak brzy budou kupříkladu i úspěšné filmy z festivalů v Locarnu, či San Sebastianu. „Chceme navíc vyjít vstříc občanům této části Vinohrad a Vršovic, kde kino kromě multiplexu na Floře schází,“ vysvětlil Macola. Podle něj by jednou mělo kino Pilotů promítat filmy celý den.
Je moc dobře, že se tato slavná kina oživují. Narozdíl od velkých unifikovaných multiplexů, kde se ze sledování filmů stala zábava pro burany, kteří si s sebou do sálu berou pomalu půlku krámku s občerstvením a pak tam žvýkají jako nějaký dobytek na pastvě, mají tato malá kina svůj šarm, kouzlo a navíc se v nich promítají kvalitní filmy pro skutečné obdivovatelem kinematografie.
o tom, že by mělo být obnoveno i Kino 64 U hradeb jsem neslyšela. Je to určitě dobře. Kdysi jsem tam párkrát byla.
Co jsem se dívala, tak mají zajímavý filmový program. Navíc promítají třikrát denně, což je fajn.
V kině jsem se byla podívat a vypadá zajímavě. Chce to ještě pár věcí doladit a bude to myslím fajn prostor pro promítání umělecky náročnějších snímků.