Sto knih, které si budete moci přečíst až za 100 let

Představte si, že napíšete knihu, a ona vyjde až za sto let. Přesně to je podstatou neobvyklého projektu Knihovna budoucnosti, do něhož se před pár dny zapojila také známá kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová. Její další knihu si tak asi žádný z jejích dosavadních čtenářů nepřečte. Vyjde totiž až v roce 2114.

Projekt vymyslela britská umělkyně Katie Patersonová, která chce během následujících sto let sesbírat sto knih slavných spisovatelů a nechat je vydat až na začátku 22. století. Na důkaz toho, že to myslí vážně, nechala letos v létě poblíž norského Osla zasadit tisíc stromů. Ty budou zdejší okolí krášlit přesně sto let. Potom se pokácejí a vyrobí se z nich papír potřebný na vydání knih. V roce 2114 může být spousta věcí úplně jinak a s rozvojem digitálních knih o nějakém tisku třeba nebude už žádná řeč. Proto britská performerka do knihovny v brzké době nainstaluje také tiskárnu, na níž bude možné knihy vytisknout.

První spisovatelkou světového formátu, která na výzvu Katie Petersonové kývla, byla Margaret Atwoodová. O té se v posledních dnech často hovoří také v souvislosti s blížícím se udělováním Nobelovy ceny za literaturu. Vzhledem k tomu, že se kanadská spisovatelka proslavila vědeckofantastickými romány a sci-fi příběhy, není divu, že právě ona se do projektu zapojila jako vůbec první. Když ji Petersonová oslovila, prý ani chvíli neváhala a s nápadem souhlasila.

„Tohle je věc, na kterou okamžitě řeknete ano, nebo ne. Podle mě to trochu evokuje dětství, kdy jsme si schovávali poklady na dvorku a doufali, že je v daleké budoucnosti někdo vykope,“ řekla Atwoodová britskému deníku The Guardin, který informaci otiskl jako první. Dále držitelka prestižní Man Bookerovy ceny dodala, že neprozradí, o čem její kniha bude. Připustila ale, že už na ní pracuje. Ostatně celý projekt je založen na tom, že autoři nesmí ani v nejmenším naznačit, o čem jejich dílo je a musí se smířit s tím, že to co napsali, si ke čtenářům dostane až za dlouhých sto let. Lidé tak budou až do roku 2114 znát jen jména zúčastněných autorů a názvy jejich knih. Jediným pojítkem všech sesbíraných děl by měl být tok času a představivost.

Do fondu by každý rok mělo přibýt jedno nové dílo. „Docela mě děsí představa, že někteří ze spisovatelů, kteří své knihy teprve poskytnou, se zatím ještě ani nenarodili,“ nechala se slyšet Patersonová. I ta se musí smířit s tím, že vymyslela projekt, jehož konce se zřejmě nedožije. Nezveřejněná díla se budou zatím uchovávat ve speciální místnosti, a až za sto let dorostou stromy, které Petersonová nechala vysázet, bude se tisknout.

Alžběta Bublanová