Předchozí článek
Konec avantgardy?
Publikováno 08 Srp 2011
26. 5. 2011 – 25. 9. 2011
Městská knihovna
Výstavní prostory Městské knihovny v Praze se na konci května proměnily v pestrou přehlídku české meziválečné a poválečné avantgardy. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout několik desítek unikátních děl.
Expozice nepřímo navazuje na úspěšnou výstavu Roky ve dnech, která proběhla v Galerii hlavního města Prahy přesně před rokem. Jejím ústředním tématem tehdy bylo české poválečné výtvarné umění v letech 1945 až 1957. Letos šli kurátoři ještě o něco hlouběji do minulosti a zaměřili se na dramatická léta 1938 až 1948. Právě v tomto období si mladý český básník Kamil Bednář položil otázku, zda dojde ke konci avantgardního umění. Jeho odpověď zněla, že ano. Podle něj mělo jít o uzavřenou kapitolu s přesným časovým ohraničením. Současná pražská přehlídka však ukazuje, že se ve svých předpovědích naštěstí velmi zmýlil.
Stěžejním námětem většiny vystavených děl je hledání vlastní identity a postojů vůči nastolenému politickému režimu. Součástí expozice je také rekonstrukce výstavy Art tchécoslovaque 1938 – 1946, která se konala v Galerii la Boëtie v Paříži v červnu roku 1946. Samotná expozice je pak rozdělena do několika tematických bloků, z nichž každý reprezentuje určité tendence v tehdejším výtvarném umění. Kromě jiných známých umělců zde můžeme narazit na práce Rudolfa Veverky, několik obrazů z raného období Vladimíra Boštíka nebo na díla jednoho ze zakládajících členů skupiny 42 Kamila Lhotáka. Součástí výstavy jsou také některá díla z dekadentní tvorby Aléna Diviše.
Zřejmě nejpůsobivější částí výstavy je ta, která je věnována českému surrealismu. V jejím rámci totiž mohou návštěvníci obdivovat práce malíře, grafika a příležitostného básníka Jindřicha Štýrského, literárního kritika a propagátora avantgardních směrů Karla Teigeho, nebo dnes velmi ceněné Toyen, jejíž pseudonym pro ni vymyslel slavný český básník Jaroslav Seifert. Výtvarnice totiž o sobě vždy hovořila jako o muži a také pod mužským jménem chtěla vystavovat. Zajímavým způsobem je tato sekce navíc doplněna o sbírku surrealistických básní Jindřicha Heislera, která vznikla jako doprovod k Štýrského fotografiím.
Poprvé jsou v Galerii hlavního města Prahy veřejnosti také zpřístupněny dokumentární fotografie a filmové záběry z monstrózních nacistických a komunistických výstav uskutečněných v tomto období v Čechách. Mezi velmi oblíbené náměty u nás v době protektorátu patřila díla národních autorů, především Karla Jaromíra Erbena a Karla Hynka Máchy. Další unikátní materiály pak upozorňují na ideologicky snadno zneužitelnou povahu propagandy a kýče.
Expozici s názvem Konec avantgardy si mohou návštěvníci prohlédnout až do 25. září tohoto roku.
Hodnocení:
Výstava Konec avantgardy je v současnosti bezesporu jednou z nejkvalitněji zpracovaných expozic. Vzhledem k jejímu velkému rozsahu je třeba potenciálním návštěvníkům doporučit, aby si na expozici rezervovali mnohem více času než je obvyklé.
Výstava se uskuteční od 26. 5. 2011 do 25. 9. 2011
Kde:
Galerie hlavního města Prahy – Městská knihovna
Mariánské nám. 1, Praha 1
Otevřeno:
denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné:
Plné: 120,-Kč
Snížené: 60,-Kč
Šárka Lebedová
Od výstavy jsem popravdě čekala trochu víc. Nejde sice o nějak velké zklamání, ale přeci jen jsem si představovala, že na expozici budou zstoupena zvučnější jména a o něco známější práce. I když je pravda, že pár významných autorů tu svá díla má. Takže tak 70%
Mě se výstava naopak nadmíru líbila. Je holt vidět, že co člověk to trochu jiný názor.
Myslíte si, že se na výstavu vyplatí zajít? Ještě jsem na ní nebyla, ale silně o tom přemýšlím…
Já bych její návštěvu vřele doporučila.
Škoda, že je na výstavě tolik průměrných děl, které jednoznačně snižují jinak celkem slušnou kvalitu expozice. Někdy je holt méně více.
Zajímavá výstava, které podle mě nebyl v médiích věnován dostatečný prostor, což je myslím škoda, neboť jde o velmi podařenou expozici.