Předchozí článek
Kontroverze
Publikováno 26 Dub 2010
4. 3. 2010 – 20. 6. 2010
Právo, etika a fotografie
Vídeňský Kunsthaus Wien navržený slavným rakouským architektem Hunderwasserem hostí v těchto dnech výstavu s názvem Kontroverze – Právo, etika a fotografie, kterou bylo možné v uplynulých měsících spatřit v Bruselu, Paříži a Lausanne.
Expozice, v rámci níž si návštěvníci mohou prohlédnout bezmála sto slavných i méně slavných fotografií, jež se v minulosti nezřídka staly předmětem soudních sporů, politických i odborných polemik a mnohdy neunikly ani pozornosti cenzury, ukazuje vztah tohoto média a společnosti v průběhu uplynulých dvou století. Na pozadí výstavy tak můžeme sledovat proces postupného posouvání hranice oddělující od sebe témata, která je možné na fotografický papír zaznamenat, a která již ne.
Snímky rozprostřené do dvou pater Hunderwasserova muzea mapují éru fotografie od jejího vynálezu v roce 1839 až do dnešních dní. Jedním z nejstarších vystavovaných snímků je Portrét Oscara Wilda z roku 1882 od Napoléona Saronyho. Z významných osobností spjatých s tímto uměleckým materiálem, jsou na výstavě zastoupeni velikáni jako Nadar, Henri Cartier-Bresson, Robert Capa, Sebastião Salgado, Man Ray, či Robert Mapplethorpe.
Provokativnost současné fotografie na výstavě reprezentuje zejména Oliviero Toscani, reklamní fotograf firmy Benetton, jehož dílo Kissing-nun zobrazuje jeptišku líbající se s knězem, které zejména v katolické Itálii způsobilo velké pozdvižení. Obdobné zemětřesení jaké v Itálii tento snímek způsobil, lze v USA přičítat Maiselově fotografii roztrhané ruky povalující se na chodníku po útocích z jedenáctého září, která se k širší veřejnosti až doposud nikdy nedostala, neboť byla tamní cenzurou zakázána.
Mnohem působivější sílu v sobě však skrývají snímky lety prověřených géniů, zejména pak Roberta Capy, kterému se na fotografii s názvem The Falling Soldier z roku 1936 podařilo poprvé v historii zachytit moment smrti. Podobně fatálně koneckonců vyznívají i snímky Sebastião Salgada. S tématem smrti ve svém díle pracují i Frank Fournier, jenž svým fotoaparátem zvěčnil kolumbijskou dívku umírající ve splaškách po výbuchu sopky v Andách či Kevin Carter, na jehož snímku se za zády umírajícího dítěte objevuje zlověstná silueta čekajícího supa. Není jistě bez zajímavosti, že tři měsíce poté, co za toto dílo získal Carter Pulitzerovu cenu, spáchal sebevraždu.
Zcela odlišně pak na diváka působí umělecké snímky Man Raye, jenž je na expozici zastoupen svojí nejslavnější fotografií Noire et Blanche a Lewis Carroll, který je u nás známý především jako autor Alenky v říši divů.
Hodnocení:
Pokud lze něco současné expozici v Hundertwasserově muzeu vytknout, pak to bude zejména kolísavá kvalita vystavovaných prací. Hned vedle dech beroucích snímků Roberta Capy, či Henri Cartier-Bressona, totiž zpravidla visí fotografie o řadu tříd horší. Ale i to může být koneckonců bráno jako pozitivum, neboť nás to neustále nutí třídit od sebe zrno od plev.
Výstava potrvá od 4. 3. 2010 – 20. 6. 2010
Kde:
Kunst Haus Wien
Untere Weißgerberstraße 13, 1030 Wien
Otevřeno:
denně od 10.00 – 19.00
Vstupné:
Plné: 9,- Euro
Zlevněné: 7,- Euro
86%
Jan Perniš
Výstava mě trochu zklamala. Podle názvu jsem očekával, že bude doslova praskat ve švech, pokud jde o šokující fotografie, ale to se nestalo. Některé snímky na tuto výstavu svým zaměřením podle mě vůbec nepatří. Ne že by snad nebyly kvalitní, to chraň Bůh, jen prostě nejsou kontroverzí viz Man Ray a jeho Noire et Blanche.
Musím říci, že výstava mě zaujala jen na půl. Některé fotografie byly vskutku velmi zajímavé, originální i dostatečně kontroverzní, jiné už sice tolik kontroverzní nebyly, ale stále si uchovaly dostatečnou kvalitu. Bohužel na expozici bylo k vidění i relativně hodně průměrných či podprůměrných fotografií, což celou výstavu dost sráží. Jak se říká, někdy je méně více.